9 C 76/2022-54 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 150 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal kontokorentní úvěr splatit s úroky ve výši 17,90 % ročně (později zvýšeno na 18,90 % ročně) za podmínek stanovených ve smlouvě, nejpozději však do 6 měsíců od čerpání kontokorentu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 10 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku 11 150 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 1 150 Kč, příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 649,08 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 681,64 Kč, vše kapitalizováno ke dni [datum], a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní po posouzení úvěruschopnosti žalovaného úvěrovou smlouvu [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet s úroky ve výši 17,90 % ročně (později zvýšeno na 18,90 % ročně) za podmínek stanovených ve smlouvě, nejpozději však celý úvěr splatit do 6 měsíců od čerpání kontokorentu. RPSN činila 29,88 %. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 500 Kč za každou jednotlivou upomínku /viz smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 10 000 Kč, se splácením se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. 10. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky vrátit způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 10 000 Kč, nehradil jej však řádně a včas. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku 11 150 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši 10 000 Kč a vyúčtovaným poplatkům za odeslání upomínek v celkové výši 1 150 Kč, včetně sjednaného smluvního úroku (dílem v kapitalizované a dílem v dále běžící výši). 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 150 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.