10 C 12/2023-19 — Okresní soud v Mělníku

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 28 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nájemní smlouvy, konkrétně se jedná o dluh na nájemném a službách za dobu trvání nájmu žalované. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] ve třetím patře budovy [adresa] v ulici [ulice] v [obec], postavené na pozemku p. č. st. 328, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] pro katastrální území Lobeč a obec Kralupy nad Vltavou, kterou pronajímal žalované na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] na dobu určitou (dále jen„ nájemní smlouva“). Žalovaná měla hradit nájemné a zálohy na poskytované služby ve výši celkem 14 000 Kč, a to se splatností vždy do 25. dne kalendářního měsíce na měsíc následující. Nájemní smlouva byla na základě čl. III dvakrát prodlužována celkem o tři roky, tj. do [datum]. Za dobu trvání nájemní smlouvy vznikla žalobci pohledávka vůči žalované na neuhrazeném sjednaném nájemném a službách v celkové výši 28 000 Kč. Dne [datum] byl nájem ukončen s okamžitou platností výpovědí nájmu bytu a došlo k uzavření dohody o splácení dluhu (dále jen„ dohoda“). Žalovaná v dohodě uznala svůj dluh co do výše i důvodu v částce 28 000 Kč a zavázala se jej uhradit v měsíčních splátkách po 4 000 Kč, počínaje měsícem březnem 2022, a to vždy k 30. dni příslušného měsíce. Žalovaná od počátku svůj dluh řádně nesplácela. Pohledávka žalobce se tak stala ke dni [datum] splatnou v celém rozsahu. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobce jako pronajímatel uzavřel dne [datum] s žalovanou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] ve třetím patře budovy [adresa] v ulici [ulice] v [obec], postavené na pozemku p. č. st. 328, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] pro katastrální území Lobeč a obec Kralupy nad Vltavou /vizte smlouvu o nájmu bytu na č. l. 7-9 Na základě nájemní smlouvy měla žalovaná hradit nájemné a zálohy na poskytované služby ve výši celkem 14 000 Kč, skládající se z nájemného ve výši 9 513 Kč a záloh na poskytované služby ve výši 4 487 Kč a to se splatností vždy do 25. dne kalendářního měsíce na měsíc následující. Smlouva byla mezi účastníky 2× prodloužena, celkem o 3 roky. Nájemní smlouva byla ukončena dohodou ke dni [datum] /vizte výpověď nájmu bytu na č. l. 10 Po dobu trvání nájmu vznikl žalované dluh na nájemném a zálohách na službách ve výši 28 000 Kč, přičemž tuto skutečnost žalovaná stvrdila v dohodě o splácení dluhu ze dne [datum]. Žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu (neuhrazené nájemné za období od [datum] do [datum]) i výše (celkem 28 000 Kč), a dále se zavázala splácet dluh po měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč, počínaje březnem 2022 vždy do 30. dne v měsíci, až do úplného zaplacení /vizte dohodu o splácení dluhu na č. l. 11 Žalobce naposledy vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /vizte předžalobní upomínku na č. l. 12 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Dle ust. § 2201 o. z. se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaná jako nájemkyně uzavřela s žalobcem coby pronajímatelem nájemní smlouvu, avšak neuhradila sjednané nájemné a zálohu na služby za rozhodné období. Žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše, tudíž soud považuje za prokázané, že dluh nadále trvá. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobce uplatnil. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 10 268 Kč. Z toho jednak soudní poplatek 1 120 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 6 660 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání žaloby) po 2 220 Kč/úkon, dále náhrada hotových výdajů celkem 900 Kč za tři uvedené úkony právní služby po 300 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h), § 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále je „a. t.“). Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobce ve výši zaokrouhleně 1 588 Kč (7 560 × 21 %), která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ust. § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobce registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.