12 C 307/2023-68 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 18 819,70 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel po prověření úvěruschopnosti žalovaného dne [datum] smlouvu o úvěru PRESTO půjčka [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši celkem 293 168 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 005 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila s účinností témuž dni pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalovaná částka ve výši 18 819,70 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 14 717,76 Kč a poplatků ve výši 4 101,94 Kč. Příslušenství tvoří úrok z úvěru kapitalizovaný ke dni zesplatnění ve výši 268,14 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni zesplatnění ve výši 636,48 Kč a úrok z úvěru a úrok z prodlení v běžící výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně na základě Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřel smlouvu„ PRESTO PŮJČKA“ [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši celkem 293 168 Kč. Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úroky ve výši 10,9 % ročně v 84 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 5 005 Kč RPSN činila 18,66 % /viz akceptace návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 15 spisu, návrh na č. l. 22-24 spisu, informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 62-63 spisu, doplnění žádosti o poskytnutí půjčky na č. l. 64-65 spisu, výpisy z účtu n č. l. 49-55 spisu, informace k žalovanému na č. l. 56-61, obchodní a produktové podmínky a sazebník dostupný v CEPRu/. Žalovaný se se splácením úvěrových splátek dostal do prodlení, kdy poslední splátka byla předepsána dne [datum], přičemž ke dni [datum] činila jistina po splatnosti výši 14 717,76 Kč /viz souhrnný výpis úvěru na č. l. 9-11 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován sdělením ze dne [datum] smlouva o postoupení pohledávek v CEPRu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16 spisu, prohlášení o okamžiku postoupení na č. l. 17-18 spisu, prohlášení k příloze [číslo] – seznamu pohledávek tvořících soubor pohledávek na č. l. 20-21 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 25, 28 spisu, dohoda o úplatě na č. l. 26-27 spisu/. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum] /viz výzva na č. l. 13 spisu, podací lístek na č. l. 19 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 293 168 Kč. Soud uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala a vyhodnotila řádně. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jakožto celek za platnou. Soud vzal dále za prokázané, že žalovaný úvěr čerpal, nehradil však příslušné splátky řádně a včas, neboť se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni, soud proto přiznal žalobkyni částku 18 819,70 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny a poplatku včetně smluvního úroku. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dluh uhradil, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno a tím méně pak prokázáno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 14. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 819,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 16