12 C 328/2022-107 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se dne [datum] obrátil k soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 64 248 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil zejména tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě poskytoval žalobce žalované k užívání byt č. D 6 o velikosti 110 m² s příslušenstvím v 1. NP bytového domu [adresa] v ulici [ulice], [obec]. Žalovaná se zavázala žalobci hradit nájem stanoveného dle čl. IV nájemní smlouvy dohodou, přičemž výše nepřesáhne výši věcně usměrňovaného nájemného dle obecně platných právních předpisů, kdy dle evidenčního listu platného od [datum] měla žalovaná hradit měsíčně nájemné ve výši 12 153 Kč. Spolu s nájmem bylo dle čl. IV odst. 2 nájemní smlouvy dohodnuto placení úhrad za plnění poskytovaná s nájmem bytu, kdy jejich úhrada je určována evidenčním listem platným od [datum] ve výši 2 447 Kč. Žalovaná tedy měla hradit měsíčně částku ve výši 14 600 Kč. Délka nájmu byla sjednána na jeden rok od data jejího podpisu s automatickou prolongací na další rok v případě, že veškeré závazky nájemců vůči žalobci budou řádně uhrazeny. Žalovaná řádně neuhradila nájemné a zálohy za služby za měsíce listopad 2013, prosinec 2013, leden 2014, únor 2014 a září 2014 v celkové výši 64 248 Kč. V rámci příslušenství žalobce uplatnil úrok z prodlení, poplatky z prodlení a pokutu, patrné z výroku I. tohoto rozsudku. 2. V průběhu řízení byl žalovanou podán dne [datum] insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, které bylo usnesením Krajského soudu v Praze (dále jen„ insolvenční soud“) ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] povoleno. Usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] bylo schváleno oddlužení dlužnice (žalované) plněním splátkového kalendáře. Jelikož žalovaná za dobu trvání 60 měsíců schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře uhradila svým nezajištěným věřitelům 30,07% zjištěných pohledávek zahrnutých do splátkového kalendáře, dodržela podmínky oddlužení, čímž bylo oddlužení splněno. Insolvenční soud tak usnesením ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a zároveň žalovanou osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, přičemž osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili ve lhůtě stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku, ač tak učinit měli /obsah insolvenčního spisu žalované je veřejně přístupný v insolvenčním rejstříku na stránkách [webová adresa] Žalobce předmětnou pohledávku ve výši 64 248 Kč do insolvenčního řízení nepřihlásil. 3. Soud následně vyzval žalobce, zda s ohledem na splnění oddlužení a osvobození od placení pohledávek nadále trvá na uplatněné žalobě, kdy žalobce podáním ze dne [datum] soudu sdělil, že na vydání platebního rozkazu trvá. Podáním ze dne [datum] žalobce soudu taktéž sdělil, že na projednání věci před soudem i nadále trvá. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Podle ustanovení § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Dle odst. 2 osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. 6. Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že podané žalobě nelze vyhovět. Pohledávka žalobce uplatněná v tomto řízení mohla být uplatněna v insolvenčním řízení, neboť vznikla a stala se splatnou ještě před rozhodnutím o úpadku žalované. Pohledávka za žalovanou se tak stala naturální obligací, již nelze v rámci soudního řízení již vymáhat (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2010 sp. zn. 29 Cdo 3509/2010). Žalobce pohledávku za žalovanou nepřihlásil do insolvenčního řízení, ač tak učinit mohl. K pohledávce žalobce se tedy v insolvenčním řízení nepřihlíželo. Z uvedeného důvodu soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku). 7. Podle § 146 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 8. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšnější žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 360 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”), a to za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 64 248 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý úkon právní služby ve věci (převzetí zastoupení, odpor ze dne [datum], vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum]), náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 360 Kč. Jejich zaplacení soud žalobci uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Pro úplnost soud k názoru žalobce, že je nepřípustné s ohledem na to, že vinu na nastalé situaci nese toliko žalovaná, když si po podání žaloby přivodila úpadek, aby žalobce nesl náklady řízení, uvádí, že žaloba sice byla podána před rozhodnutím o úpadku a povolením oddlužení žalované, ale žalobce, který ačkoliv si musel být vědom toho, že nemůže být s žalobou při pokračování v řízení úspěšný a nebude proto možné mu ani přiznat náklady řízení, tak přes uvedené na projednání žaloby trval, čímž zapříčinil vznik nákladů řízení na straně žalované, které žalované vznikly až v souvislosti se stanoviskem žalobce, že na pokračování v řízení trvá.