12 C 88/2022-76 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala odstranění stavby betonové zdi z pozemku žalobkyně parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] a uvedla, že žalovaný využil její nepřítomnosti a dne [datum] bez jejího souhlasu odstranil původní plot na hranici pozemků žalobkyně a žalovaného parč. [číslo] parc. [číslo] vybudoval zeď, kterou však umístil nikoliv na místě původního plotu, ale asi o 1m dál na pozemek žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], aby zeď z jejího pozemku odstranil. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a uvedl, že na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru vydaného Městským úřadem Kralupy nad Vltavou, odborem výstavby a územního plánování ze dne 2.7.2020, [číslo jednací] Vyst„ stavební úpravy čp [číslo]“ na pozemku parc. [číslo] provedl stavební úpravy osazení střešních oken a jiné úpravy, které byly potvrzeny v rámci záměru stavebníka na situačním plánku pod [číslo jednací] ze dne 2.7.2020. Z legendy situačního plánku vyplývá, že bude činit nové oplocení pozemku parc. [číslo]. Žalovaný provedl řádně stavební úpravy a mimo jiné svůj pozemek v souladu se situačním plánkem oplotil, plot je vysoký 1,90m a stavební zákon nevyžadoval územní souhlas, neboť nehraničí s veřejným prostranstvím a není vysoký přes 2m, žalovaný tak nepotřeboval souhlas majitele sousedního pozemku. Žalobkyně již dříve řešila hranice pozemku se všemi sousedy, žalovaný proto nechal geodeticky zaměřit a vytyčit hranice svého pozemku parc. [číslo] s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] z Protokolu o zaměření [číslo] ze dne [datum] provedeným Ing. [jméno] [příjmení], plyne, že hraniční zeď mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] je v celém průběhu na pozemku parc. [číslo] tedy na pozemku ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný neodstranil k výzvě žalobkyně plot, neboť požadavek žalobkyně požadoval za nedůvodný. 3. Žalobkyně v replice uvedla, že v situačním plánku je prvek označen jako„ oplocení pozemku“, není z něho zřejmé, že se jedná o nové oplocení a že žalovaný bude měnit umístění oplocení proti současnému stavu. Dále uvedla, že nevěří správnosti protokolu o zaměření pozemku předloženým žalovaným, když není objektivní, nevychází ze všech dostupných podkladů, nýbrž pouze z těch, které jsou ve prospěch žalovaného, a to ze záznamu podrobného měření změn [číslo] z roku 1979, když je nezbytné vzít v potaz i polohopisný plán [číslo] a plán označený jako„ č.pol. 6, ohlaš.list [číslo] list mapy [číslo]“, když tyto pracují i se šířkou pozemku žalované č. parc. [číslo]. Dále z opatrnosti namítla, v mezích mezi linií původního plotu a nové zdi, vydržení vlastnického práva k této části pozemku, když vydržení dovozuje z toho, že tuto část pozemku držela, byla součástí oplocené zahrady, držba trvala více než 10let, když nabyla pozemek par. [číslo] darovací smlouvou dnem [datum] a protokol o zaměření je datovaný až dnem [datum]. Dále uvedla, že držba se zakládá na právním důvodu, který postačil ke vzniku vlastnického práva, když pozemek nabyla na základě darovací smlouvy a byla navíc v dobré víře, že je vlastníkem pozemku, plot na hranici pozemku byl umístěn dlouhodobě, a to již v době před tím, než se stala vlastníkem pozemku par. [číslo] neměla tedy o správnosti umístění pochybovat. 4. Při ústním jednání soudu dne [datum] žalobkyně navrhla, aby soud připustil změnu žaloby, když se dále domáhala toho, aby žalovaný na své náklady odstranil stavbu betonové zdi z pozemku žalobkyně par. [číslo] v rozsahu, jak je vyznačená červenou barvou na dokumentu„ zaměření současného stavu oplocení“ ze dne [datum] vyhotovený [právnická osoba] s.r.o. v obci a k.ú. [obec] a uložil žalovanému povinnost k úhradě nákladů řízení. Soud změnu žaloby připustil. 5. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených či označených účastníky řízení, z účastnických výpovědí, ze svědeckých výpovědí, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o s. ř.“); zde se poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] /viz výpis z KN na č.l. 3 spisu, ortofotomapa na č.l. 6 spisu/, pozemek žalobkyně nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] /viz informace o pozemku na č.l. 4 spisu, ortofotomapa na č.l. 6 spisu/. Žalovaný nabyl pozemek na základě nabytého dědictví po zůstaviteli, otci žalovaného [celé jméno žalovaného] s odkazem na usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 30.9.2019, č.j. [číslo jednací] a opravného usnesení ze dne 1.10.2019, č.j. [číslo jednací] /viz citovaná usnesení na č.l. 15-16 spisu/. 7. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovaného, aby odstranil stavbu betonové zdi na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec] /viz výzva žalobkyně ze dne [datum] na č.l. 12 spisu/. 8. Žalovanému byl s ohlášeným stavebním záměrem„ Stavební úpravy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] udělen dne [datum] souhlas Městským úřadem v Kralupech nad Vltavou, odborem výstavby a územního plánování jako stavebním úřadem s osazením střešních oken do stávající střešní konstrukce. Stavební úřad měl k dispozici situační plánek, z něhož je patrno vedení oplocení na straně pozemku žalovaného, který sousedí s pozemkem žalobkyně /viz citovaný Souhlas stavebního úřadu a situační plánek na č.l. 30-32 spisu, Legenda na č.l.33 rub -34 spisu/. 9. Žalovaný vystavěl hraniční zeď mezi pozemky žalobkyně parc. [číslo] žalovaného par. [číslo] v k.ú. [obec], přičemž z Protokolu o zaměření ze dne [datum] úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] soud zjišťuje, že výstavba betonové zdi v celém průběhu leží na pozemku žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec] /viz Protokol o zaměření [číslo] ze dne [datum] na č.l. 34 rub spisu, nákres oplocení – zaměření skutečného sravu na č.l. 35 spisu/. Z nákresu je zřejmé, že vystavená hraniční zeď žalovaným plynule navazuje na linii hranic pozemků, které sousedí s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec], jde o pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec], rovněž toto zjištění koresponduje s fotodokumentací předložené žalobkyní na č.l. 7, 11. Rovněž ze zaměření současného stavu oplocení předloženého žalobkyní plyne, že žalovaný nevystavěl zeď na pozemku žalované, ale na pozemku parc.č [číslo] resp. že ta prochází hranicí pozemku žalobkyně a žalovaného /viz citované zaměření [právnická osoba] s.r.o. na č.l. 53 spisu/. 10. Z fotodokumentace na č.l.66, 67, 68, 9 a 10 soud zjišťuje, že původní oplocení bylo poničené, zčásti zcela nefunkční. 11. Z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum] a [datum], [datum] plyne, že mezi účastníky byl spor o vedení hranice pozemků účastníků již delší dobu, žalovaný upozorňoval na zbytky oplocení, na jeho likvidaci na vlastní náklady při výstavbě nového hraničního plotu – zdi a rovněž odeslal žalobkyni geometrický výměr. Žalovaná s hranicí nesouhlasila, nesouhlasila ani s odstraněním plotu a s jeho likvidací a stavebními pracemi za stávajícím oplocením. Žalovaná rovněž uvedla emailu ze dne [datum], že bude namítat vydržení vlastnického práva s tím, že 10 let pozemek užívá v dobré víře, že je vlastníkem. 12. Žalobkyně vypověděla /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] č.l. 57 spisu/, že plot mezi pozemky byl po dobu jejího vlastnictví pozemku ve funkčním stavu, nebylo třeba jej opravovat, plot vystavěl původně otec žalobkyně na místě původního dřevěného plotu. Avšak přiznala, že plot byl před tím, než jej žalovaný vyměnil za nový, poškozen. O samovolné poškození dle jejího názoru však nešlo. O hranici pozemku se žalobkyně s žalovaným začala dohadovat v roce 2020, kdy žalovaný nechtěl uznat původní hranici pozemku a vystavěl plot, který je asi 1metr od původního plotu směrem do pozemku žalobkyně. Uvedla rovněž, že zaměřovali pozemek naposledy loni prostřednictvím geodeta z [obec]. 13. Svědek, manžel žalobkyně, [jméno] [příjmení], vypověděl /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] č.l. 58 spisu/, že se s žalovaným dohadovali o hranicích pozemku asi o roku 2020, kdy po zaměření geodeta začal tvrdit, že hranice jeho pozemku je asi o jeden metr dál než byl původní plot, výsledky geodetického měření žalovaný svědkovi a žalobkyni ukazoval. Uvedl rovněž, že se snažili o nějaké kompromisní řešení a zadávali zaměření současného stavu oplocení, které je součástí spisu. Dále tvrdil, že plot, který žalovaný