17 C 222/2023-57 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 28 817,80 Kč s příslušenstvím (správně 27 199,60 Kč s příslušenstvím). Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu [číslo] na základě níž mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 40 000 Kč, a žalovaný se zavázal karetní úvěr splatit s úrokem ve výši 21,99 % tak, že bude dosahovat příjmu na účet ve výši alespoň 50 % z povoleného úvěrového limitu. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši 25 399,60 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal ani navzdory upozorněním. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku 28 817,80 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 25 399,60 Kč, poplatky za odeslané upomínky k úhradě (3 × 600 Kč) v celkové výši 1 800 Kč, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši 1 618,20 Kč, a následně z běžícího zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení z dlužné jistiny. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní po posouzení jeho úvěruschopnosti dne [datum] smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 40 000 Kč a žalovaný se zavázal karetní úvěr splácet s úrokem ve výši 21,99 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku tak, že bude dosahovat příjmu na účet ve výši alespoň 50 % z povoleného úvěrového limitu. RPSN činila 26,49 % /viz smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši 25 399,60 Kč, se splácením splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz výpisy z úvěrového účtu, oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla poté, co žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše 40 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem a poplatky vrátit způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši 25 399,60 Kč, nedodržoval však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku 27 199,60 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši 25 399,60 Kč a poplatkům v celkové výši 1 800 Kč k jejichž úhradě se žalovaný též smluvně zavázal. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila, dílem v kapitalizované výši a dílem dále běžící. 11. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 445,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 153 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 817,80 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612,80 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.