18 C 187/2023-28 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 466 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 266,09 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 848 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 618 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému plyn ve sjednaném rozsahu. Žalovanému vznikl závazek takto poskytnutý plyn řádně a včas žalobkyni uhradit. Žalobkyně dodávala zemní plyn do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], následně vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] na částku 26 938 Kč a [číslo] splatné dne [datum] na částku 7 848 Kč. Žalovaný své dluhy řádně a včas neuhradil. Uhradil žalobkyni pouze částku 4 320 Kč, a to dne [datum]. Žalobkyně tuto platbu započetla na fakturu [číslo]. Dne [datum] zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listin založených žalobkyní do spisu učinil soud následující skutková zjištění odpovídající i závěru o skutkovém stavu: Žalovaný jako zákazník podepsal dne [datum] se žalobkyní Smlouvu o poskytování služeb, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn a zajistit distribuci plynu a související služby v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal uhradit cenu plynu a další služby /viz citovaná smlouva včetně obchodních podmínek na č. l. 7 a 14 spisu a výpis z obchodního rejstříku žalobkyně na č. l. 18 – 19 spisu/. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu spotřebovaného plynu a služeb ve výše uvedeném odběrném místě za období od [datum] do [datum] ve výši 26 938 Kč s datem splatnosti [datum] za spotřebu 10 981,14 kWh a za období od [datum] do [datum] ve výši 7 848 Kč s datem splatnosti [datum] za spotřebu 2 856,84 kWh /viz Vyúčtování za plyn [číslo] na č. l. 8 - 10 spisu, Vyúčtování za plyn [číslo] na č. l. 11 - 13 spisu/. Zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum] výzvu k plnění /viz výzva k plnění na č. l. 15 spisu včetně potvrzení o podání na č. l. 16 spisu/. Žalovaný v řízení netvrdil, ani to jinak nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradil více, než v řízení uváděla žalobkyně, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 72 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu, žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu (na první fakturu žalovanému zbývá po částečné platbě uhradit 22 618 Kč a na druhou 7 848 Kč), k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila (při zohlednění částečné platby). Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 3 397 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z toho jednak soudní poplatek 1 219 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 500 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 378 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).