5 C 216/2023-72 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 9 374,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 374,38 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 279 Kč odpovídajícím nákladům na vymáhání a částky ve výši 2 073,69 Kč odpovídající smluvní pokutě. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 27. 5. 2021 pomocí prostředků na dálku smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), která na základě projektu fúze sloučením ze dne 24. 11. 2016 převedla veškeré své jmění na nástupnickou společnost [právnická osoba], [IČO]. Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný bezhotovostním převodem částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit společně s jistinou i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 771,20 Kč a smluvní úrok ve výši, jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti do 21. 6. 2021. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a o jeho finanční situaci, z nichž právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze částku 17 012,50 Kč. Splatnost závazku ze smlouvy o úvěru nastala nejpozději ke dni 21. 6. 2021. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek a následně na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného dne 27. 5. 2021 částku ve výši 12 000 Kč /historie transakcí na č. l. 30 spisu, sdělení banky na č. l. 53 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 a následně na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2022 na žalobkyni, přičemž žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022 smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 22 - 28 spisu, dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 21 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 29 spisu, potvrzení o provedení transakce na č. l. 37 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 19 spisu včetně podacího archu na č. l. 20 spisu, projekt vnitrostátní fúze na č. l. 33 – 36 spisu, výpis žalobkyně z OR na č. l. 9 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /předžalobní výzva na č. l. 38 spisu, poštovní podací lístek na č. l. 39 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil před postoupením pohledávky částku 17 012,50 Kč a po postoupení pohledávky částku 4 000 Kč /žalobní tvrzení žalobkyně/. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 27. 5. 2021 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, když žalobkyně soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byla založena pouze listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru, kde jsou vyplněny osobní údaje žalovaného a na místě podpisu žalovaného je uvedeno jeho jméno a SMS kód [číslo], z ničeho však nevyplývá, že by se jednalo o kód, který byl zaslán a následně použit právě žalovaným k podpisu předmětné smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou, když samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, neprokazuje vůli žalovaného být předloženou smlouvou vázán. /viz smlouva na č. l. 10 - 18 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 31 - 32 spisu/. Z těchto listin nelze dle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. 6. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena úvěrová smlouva (ve znění listiny na č. l. 10 - 18 spisu) nemohl by jí soud posoudit jako platnou, když soud nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání příjmů a výdajů žalovaného, když ani neuvedla, jaké konkrétní příjmy a výdaje žalovaného zjistila. V řízení pouze poskytla čestné prohlášení, z něhož plyne, že na základě ústní dohody hradí za žalovaného část jeho pravidelných měsíčních výdajů ve výši 15 000 Kč za nájemné, energie a služby osoba blízká a žalovaný osobě blízké za tyto položky přispívá 8 000 Kč měsíčně /viz čestné prohlášení o výdajích na č. l. 59 spisu/. K příjmům žalovaného byly ze strany žalobkyně pouze doloženy bankovní výpisy z jeho účtu za období leden až březen 2021, jejichž valná část je ovšem anonymizována. Z těchto výpisů tak je seznatelné pouze to, že v březnu daného roku byla na účet žalovaného vložena v několika transakcích částka v celkové výši 58 175 Kč, v únoru daného roku částka ve výši 38 460 Kč a v lednu daného roku částku ve výši 67 470 Kč, přičemž původ těchto peněz nelze z bankovních výpisů zjistit, zejména tedy nelze uzavřít, že by se jednalo o příjem ze zaměstnání či podnikání, když velká část finančních prostředků je na bankovní účet převáděna samotným žalovaným z jeho dalšího účtu /viz výpisy z bankovního účtu žalovaného na č. l. 60 – 66 spisu/. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 8. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2022, žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného odeslala částku ve výši 12 000 Kč bez právního důvodu, když nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s tvrzeným obsahem. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, přičemž na svůj dluh před postoupením pohledávky uhradil celkem částku 17 012,50 Kč a po postoupení pohledávky částku 4 000 Kč. Žalovaný tak svůj dluh z bezdůvodného obohacení zcela uhradil. Z uvedeného důvodu soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku). 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).