5 C 69/2022-53 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 20.7.2022 k zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 12.12.2022, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 16 227,64 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních službách [číslo] v jejímž rámci byla sjednána dispozice, dle které byl žalovanému veden běžný účet spojený se službou [anonymizováno], tedy s kontokorentním úvěrem se stanoveným rámcem čerpání. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování podmínek produktu [anonymizováno], byla tato služba zrušena a žalobkyně přistoupila k zesplatnění dlužné částky ve výši 15 822,16 Kč ke dni 8.2.2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 14 022,14 Kč, úroku z prodlení kapitalizovanému ke dni 28.6.2022 v částce 405,48 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Žalobkyně se podáním ze dne 12.12.2022 omluvila z jednání konaného dne 13.1.2023 s tím, že souhlasí, aby soud jednal v její nepřítomnosti, a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil. Soud proto postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) projednal věc bez přítomnosti účastníků. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne 26.11.2009 uzavřela žalobkyně (tehdy pod obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaný smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě byla dne 3.3.2017 uzavřena dispozice, jejímž předmětem bylo zřízení běžného účtu č. [bankovní účet] ve prospěch žalovaného, dále zřízení úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč k tomuto běžnému účtu s tím, že minimální měsíční kreditní příjem musí činit 50 % povoleného limitu, úroková sazba činí 21,99 % ročně, RPSN je 28. 66 %, a vydání debetní platební karty /smlouva o bankovních produktech a službách na č.l. 13, dispozice na č.l. 15, žádost o poolení debetního zůstatku na č.l. 32, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č.l. 16-17, vysvětlení některých pojmů na č.l. 18, zvláštní ujednání ke kontokorentnímu úvěru na č.l. 19-21, sazebník poplatků v systému [příjmení], všeobecné podmínky v systému [příjmení], základní produktové podmínky v systému [příjmení]. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání a ověřování výdajů žalovaného. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila žádost o povolení debetního zůstatku, ve které žalovaný uvedl, že jeho průměrný příjem za 3 měsíce činí 21 996 Kč, což doložil potvrzením od zaměstnavatele ze dne 28.2.2017, výdaje žalovaný potom neuvedl žádné s tím, že ani nesplácí jiné splátky úvěrů /žádost o povolení debetního zůstatku na č.l. 32, potvrzení o výši příjmu na č.l. 14 Sama žalobkyně ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti uvedla, že do výdajů započítala splátkové výdaje ve výši 7 906,34 Kč měsíčně, dále podíl na výdajích na bydlení ve výši 43,99 % (jak dospěla k tomuto podílu a jakou částku tento podíl představuje, nelze z předložené listiny zjistit), a ostatní deklarované výdaje (jejich výši neuvedla) a dále počítala s částkou životního minima /vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č.l. 31 Z předložených listin tak nelze nijak zjistit, v jaké konkrétní výši žalobkyně výdaje žalovaného zjistila, natož pak způsob, jakým je ověřila, a to za situace, kdy sama zjistila ve vztahu k výši měsíčních splátek již poskytnutých úvěrů žalovanému, že jím uvedené údaje nejsou důvěryhodné /interní zpráva na č.l. 36 Pokud žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 12.12.2022 uváděla, že výdaje žalovaného stanovila statisticky ve výši 5 246,04 Kč, pak opět je třeba uvést, že nelze nijak zjistit z předložených listin, jak žalobkyně k této částce výdajů dospěla a z čeho se tato částka skládá. 6. Dále však dle názoru soudu nebylo ani prokázáno jakékoli čerpání finančních prostředků žalovaným na základě smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 3.3.2017, když žalobkyně žádné takové důkazy soudu nepředložila. Žalobkyně k žalobě založila důkazy označené platební historie, výpis z běžného účtu žalovaného ze dne 29.10.2021, výpisy z úvěrového účtu žalovaného za měsíce říjen 2021 2022, amortizaci ze dne 24.6.2022, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 10.2.2022 a předžalobní upomínku ze dne 29.6.2022 s podacím lístkem, které se všechny týkají úvěru poskytnutému žalovanému žalobkyní na základě smlouvy [číslo] ze dne 4.10.2021, tedy zcela jiné smlouvy než od které žalobkyně odvozuje svou pohledávku v tomto řízení /platební historie na č.l. 22, výpis z běžného účtu žalovaného ze dne 29.10.2021 na č.l. 23, výpisy z úvěrového účtu žalovaného za měsíce říjen 2021 2022 na č.l. 24-27, amortizace ze dne 24.6.2022 na č.l. 28, oznámení o zesplatnění úvěru na č.l. 29 a předžalobní upomínku na č.l. 34 K čerpání kontokorentního úvěru žalovaným dle smlouvy ze dne 3.3.2017 nebylo doloženo ničeho. Soud chtěl postupovat podle § 118a odst. 3 o.s.ř., vyzvat žalobkyni k označení důkazů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného a čerpání prostředků z úvěru sjednaného dne 3.3.2017 a poučit jí o důsledcích nesplnění takové výzvy, žalobkyně se však k jednání soudu nedostavila, souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, a proto soud příslušné poučení poskytnout nemohl, když tento postup je možný jen při jednání a je nepřípustné jednání odročovat jen proto, aby takové poučení bylo možné účastníku poskytnout (k tomu srov. rozsudek NS ČR ze dne 24.3.2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Žalobkyně se tak sama svým procesním postupem zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Dle § [číslo] se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně s žalovaným dne 3.3.2017 uzavřela platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, když soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně splnila povinnost dle § 86 zákon o spotřebitelském úvěru a posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, když ověřila pouze př