10 C 22/2024-25 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, v 53 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , postoupila výše uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na zahraniční společnost , Anonymizováno, S, Anonymizováno, à.r.l., , Anonymizováno, ZA de , Anonymizováno, , Anonymizováno, d’, Anonymizováno, , Anonymizováno, 1A rue , Anonymizováno, , Anonymizováno, , L-, Anonymizováno, , Anonymizováno, , a ta ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině , částka, a na souhrnném poplatku , částka, . Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v , adresa, , dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.4. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:6. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 53 týdenních splátkách po , částka, . Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí půjčky ve výši , částka, v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 11 spisu/. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,80 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce v elektronické evidenci CEPR/. Právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , postoupila výše uvedenou pohledávku uvedenou v příloze č. , hodnota, – seznamu postoupených pohledávek smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na zahraniční společnost , Anonymizováno, S.à.r.l., sídlem , Anonymizováno, de la , Anonymizováno, d’Or 1A rue , Anonymizováno, , Anonymizováno, , L-2350 Lucemburk, a ta ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni /viz smlouvy o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky bylo vždy žalovanému dopisem oznámeno /viz dopisy na č. l. 13-14, včetně podacích archů/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 15, včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.7. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a ust. § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do , datum, .8. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.9. Dle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.11. Soud vzal za prokázané, že byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ust. § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v ust. § 524 a násl. obč. zák.12. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši , částka, , žalovaný však doposud uhradil celkovou částku ve výši , částka, . Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.13. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. při použití ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.14. , adresa, k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)15. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není, a proto jí zamítl. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či M. Škárová v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Ne