10 C 225/2024-51 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO: , IČO, ) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši celkem , částka, , administrativní poplatek (částku za zpracování) ve výši , částka, a náklady za hotovostní inkaso (částku za administrativní činnosti a komfortní splácení spočívající ve výběru splátek v hotovosti v místě bydliště žalovaného) ve výši , částka, , a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, , s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině , částka, a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku , částka, . Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 68,80 % pevnou po celou dobu trvání smlouvy ve výši , částka, , administrativní poplatek ve výši , částka, a náklady za hotovostní inkaso ve výši , částka, , a pojistné za doplňkové pojištění ve výši , částka, a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí peněžních prostředků ve výši , částka, v hotovosti. RPSN činí 99,83 % za předpokladu, že smlouva trvala po celou sjednanou dobu /viz smlouvu o spotřebitelském úvěru, včetně smluvních podmínek na č. l. 11–12 p. v., tabulka umoření na č. l. 14/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému uvedená v příloze č. , hodnota, seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické evidenci CEPR včetně seznamu/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis včetně podacího archu na č. l. 13–13 p. v. a 15/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu včetně podacího lístku na č. l. 16–18/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila pouze formulář nazvaný zákaznická karta, ve kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři byl žalovaný zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, ., jako skladový operátor, dle formuláře má žalovaný jeden příjem, přičemž následně je ve formuláři uvedeno, že „čistý příjem“ žalovaného činí , částka, měsíčně. Žalovaný bydlel jako „nájemník“, byl rozvedený, neuvedl žádné vyživované osoby a jeho nejvyšší dosažené vzdělání uvedl středoškolské. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že běžné měsíční výdaje žalovaného činí , částka, a skládají se z „odhadovaných měsíčních výdajů“. Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny pracovní smlouvou, potvrzením o příjmu a výpisy z bankovních účtů /viz zákaznickou kartu na č. l. 10–10 p. v./. Po výzvě soudu žalobkyně listiny předložila. Soud z důvodu špatné čitelnosti smlouvy o podnájmu nezjistil důležité informace ohledně výše úhrady podnájmu a kdy byla tato smlouva uzavřena. Z pracovní smlouvy soud nezjistil, kdy tato byla uzavřena, dle přílohy č. , hodnota, byla základní výměra mzdy pro skladového operátora ve výši , částka, (hrubého). Z výpisu z účtu z dubna a května 2020 soud zjistil, že v tomto období žalovanému od zaměstnavatele přišla částka v celkové výši , částka, , od společnosti RANDSTAD HR SOLUTION částka v celkové výši , částka, a od České správy sociálního zabezpečení částka v celkové výši , částka, . V měsíci dubnu 2020 byl počáteční zůstatek na účtu žalovaného , částka, a konečný zůstatek , částka, . V měsíci květnu 2020 byl konečný zůstatek , částka, . Žalobkyně však například neprokázala, jak ověřovala trvání pracovního poměru, a dále především nikterak neprokázala, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně výše jeho výdajů /viz smlouva o podnájmu bytu a předávací protokol na č. l. 34–37 p. v., pracovní smlouva a výměra mzdy na č. l. 38–39, výpisy z účtu na č. l. 40–43/.6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v