10 C 248/2024-33 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný jako podnikatel s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty, na základě níž mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal karetní úvěr splatit s případnými poplatky v pravidelných minimálních měsíčních splátkách stanovené jako procento z částky vyčerpaného úvěrového rámce dle specifikace. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal ani navzdory upozorněním. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, , soud však přepočtem zjistil, že požadovaný nárok se správně skládá z částky , částka, , který tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky v celkové výši , částka, (za odeslání upomínek ve výši , částka, – 600 × 5, za přečerpání úvěrového rámce ve výši , částka, , ve výši , částka, za prohlášení úvěru za splatný a ve výši , částka, za výběry z bankomatu), a dále z příslušenství v podobě smluvního úroku kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, (posléze přirostlých k jistině dle čl. 43 všeobecných produktových podmínek), příslušenství se skládá z úroku z dlužného smluvního úroku kapitalizovaného od , datum, do , datum, a z úroku z dlužné jistiny kapitalizovaného od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaný jako podnikatel uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal karetní úvěr splácet včetně úroků a poplatků dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách. Poskytnuté peněžní prostředky byly žalobkyní úročeny denně, a to ode dne čerpání úvěru úrokovou sazbou ve výši 14,99 % ročně, metodou – počet dní v příslušném kalendářním měsíci. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši , částka, za každou jednotlivou upomínku, poplatek za přečerpání úvěrového rámce měsíčně ve výši , částka, , poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši , částka, a poplatek za výběry z bankomatů, případně za zaslání výpisu poštou /viz smlouvu na č. l. 12 – 14 p. v., včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku v elektronické evidenci CEPR, údaje z veřejné části živnostenského/obchodního rejstříku na č. l. 27/. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz platební historie na č. l. 15–19, oznámení o zesplatnění na č. l. 20/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 21–22/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle ust. § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle ust. § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná.12. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše , částka, s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem a poplatky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách vyúčtovaných za příslušné období. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši , částka, , nehradil však příslušné splátky řádně a včas, neboť se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši , částka, , kapitalizovanému smluvnímu úroku ve výši , částka, a kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení ve výši , částka, (které přirostly k jistině) a poplatkům v celkové výši , částka, , jakožto i uplatněný úrok a úrok z prodlení.13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.15. Soud však nevyhověl žalobkyni ohledně uplatněných poplatků ve zbývající výši , částka, . Dle smlouvy (resp. ceníku) bylo mezi účastníky ujednáno, že žalobkyně má nárok na poplatky – nedodržení smluvních podmínek, a to v paušální výši , částka, za „zaslání každé upomínky“ dohromady ve výši , částka, . Požadavek na uhrazení poplatků – náhrady nákladů za upomínání s ohledem na její paušální výši soud posoudil toliko jako sjednanou smluvní pokutu, neboť jednou z definic smluvní pokuty je právě paušalizovaná náhrada nákladů. Žalobkyně nikterak netvrdila a ani neprokazovala, že by se náhrada (účelně vynaložených) nákladů měla sestávat z konkrétních vyúčtovaných částek ve smyslu ust. § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ (přičemž s ohledem na neúčast žalobkyně u nařízeného soudního jednání ji soud nemohl poučit o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.”). Výše smluvní pokuty související s jednotlivou splátkou může činit dle limitu uvedeného v ust. § 122 odst. 2 ZoSÚ nejvýše , částka, , přičemž žalobkyně netvrdila, že by se poplatek vztahoval k většímu počtu splátek (neboť v tomto ohledu netvrdila ničeho). Z toho důvodu soud posoudil nárok žalobkyně na uvedený poplatek jako důvodný pouze do výše , částka, za upomínku, v celkové výši tedy , částka, za 5 upomínek. Žalobkyni proto žádná další část uvedeného poplatku nenáleží, a soud proto uvedené poplatky v uplatněné (zbývající) výši , částka, zamítl.16. O náhr