10 C 280/2024-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO: , IČO, ) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala peněžité prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,70 % ročně ve výši celkem , částka, , administrativní poplatek (za zpracování zápůjčky) ve výši , částka, a náklady za hotovostní inkaso (služba komfortního a flexibilního splácení) ve výši , částka, , a to v 52 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině , částka, a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku , částka, . Příslušenství se skládá z kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení ke dni , datum, a dále běžících. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,70 % ročně ve výši , částka, , administrativní poplatek ve výši , částka, , náklady za hotovostní inkaso ve výši , částka, , a pojistné za doplňkové pojištění ve výši , částka, , a to v 52 týdenních splátkách po , částka, . Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí hotovosti ve výši , částka, v hotovosti. RPSN bylo ve výši 199,33 %. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila částku ve výši , částka, /viz smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 15–16 p. v., tabulka umoření na č. l. 26/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované uvedená v příloze č. , hodnota, seznamu postoupených pohledávek této smlouvy, s účinností ke dni , datum, , postoupena na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 19–24, seznam v elektronické evidenci CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz oznámení o postoupení na č. l. 25, předžalobní výzvu na č. l. 27–28, podací lístky v elektronické evidenci CEPR/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila pouze formulář nazvaný zákaznická karta, ve kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři žalovaná nebyla zaměstnána a její zdroj příjmů se skládá z „mateřské/rodičovské dovolené“, přičemž následně je ve formuláři uvedeno, že „čistý příjem“ žalované činí , částka, měsíčně a jako další čistý příjem domácnosti uvedla částku ve výši , částka, . Žalovaná bydlela „s rodiči“, byla svobodná a uvedla jednu vyživovanou osobu. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že běžné měsíční výdaje žalované se skládají z „odhadovaných měsíčních výdajů“ ve výši , částka, . Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny výpisem z účtu a výměrem podpory či přiznáním dávky, tyto listiny však soudu ze strany žalobkyně předloženy nebyly /viz zákaznickou kartu na č. l. 17–17 p. v./. Žalobkyně neprokázala, jak ověřovala skutečnou výši příjmů žalované, a dále především nikterak neprokázala, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalované ohledně výše jejich výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalované o jejich výdajích. Soud nemohl přihlížet k tvrzeným dalším příjmům domácnosti (taktéž nikterak doložených), když smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena pouze s žalovanou, nota bene dle zákaznické karty až do výše , částka, . Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. S ohledem taktéž na to, že žalovaná měla povinnost vyživovat jednu osobu, pak dále soudu nepřijdou žalovanou uvedené výdaje , částka, v reálné výši (spolu s náklady na bydlení, osobními výdaji, výdaji na léky a další).6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála.16. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalované, a to ani ty podstatné, spokojila se toliko s uvedením paušální částky. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako