12 C 190/2024-42 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení , částka, s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , po jejímž zániku přešel veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti s účinností přeshraniční fúze, tj. k , datum, na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , podnikající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne , právnická osoba, . 2001 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit s úrokem ve výši 23,76 % ročně a s případnými poplatky a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách v minimálně stanovené výši 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně v částce , částka, . Doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, na žalobkyni. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina, příslušenství představuje náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši 23,76 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a běžící úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, na základě žádosti žalovaného ze dne , datum, , dne , právnická osoba, . 2001 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání úvěrové karty , Anonymizováno, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 5 % z dlužné částky/viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 10 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 18 spisu, žádost na č. l. 31 spisu/. Žalovaný na úvěr čerpal celkem částku , částka, a na svůj dluh uhradil částku celkem , částka, . Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne , datum, odstoupila od smlouvy, úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu /viz tvrzení žalobkyně, přehled čerpání na č. l. 23-27 spisu, odstoupení od smlouvy na č. l. 8 spisu /. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 14-16 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 12 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 21, potvrzení o provedení transakce na č. l. 32 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzva na č. l. 11 spisu, předžalobní upomínka na č. l. 19 spisu, podací arch na č. l. 7 spisu, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 22 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu., právnická osoba, ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „obč. zák.“), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obch. zák.“).6. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě podepsané smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal finanční prostředky, ale nevrátil je řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky, pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení a účinky postoupení vůči žalovanému, odpovídá právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik právního vztahu ze smlouvy o úvěru a jeho obsah, leželo důkazní břemeno tvrdit a prokázat, že nárok vůči němu byl splněn, že nevznikl nebo zanikl z jiného důvodu na žalovaném, který však v tomto směru nic netvrdil a neprokazoval. Žalobkyně tak po právu uplatnila svůj nárok na uhrazení nesplacené jistiny ve výši , částka, , a soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, dostal se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.11. Soud však nepřiznal žalobkyni náhradu uplatněných nákladů mimosoudního vymáhání ve výši , částka, , neboť tyto žalobkyni nenáleží. Uvedené náklady mimosoudního vymáhání nebyly mezi účastníky sjednány, nýbrž tyto byly žalovanému ze strany žalobkyně (jakožto subjektu, na kterého byla pohledávka postoupena) pouze jednostranně oznámeny /viz č. l. 11 spisu/. Uvedené náklady však nemusely být žalobkyní vynaloženy, jednalo se ze strany žalobkyně pouze o další pokus o vymožení plnění před podáním žaloby. Uvedené náklady tudíž nemohou být bez dalšího přenášeny na žalovaného, a to ani v případě, že žalobkyně dále vyzývá žalovaného k úhradě sama, ani v případě dalšího vymáhání prostřednictvím 3. osoby, zejména inkasní agentury (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pouze nutné a doložené náklady vynaložené pro uplatnění svého práva u soudu lze přiznat jako (účelně vynaložené) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o. z. Jiné náklady související s uplatněním či vymáháním pohledávky lze požadovat jen, pakliže si to účastníci sporu (respektive účastníci smlouvy) výslovně ujednali, či stanoví-li tak zákon (např. stanovením minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky mezi podnikateli ve výši , částka, dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobu v této části zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v