15 C 19/2024-40 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla dne , datum, žalovanému na účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši , částka, , a to na základě jednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru, kterou ovšem žalobkyně není schopna doložit. Žalovaný poskytnutou částku ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl naposledy upomínán k uhrazení dluhu předžalobní upomínkou odeslanou žalovanému dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je toliko nesplacená jistina ve výši , částka, . V rámci příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení v běžící výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a zůstal v řízení zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě jednání o smlouvě o spotřebitelském úvěru, jejíž uzavření není žalobkyně schopna doložit, dne , datum, žalovanému bankovním převodem na účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný chtěl s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, která by byla účinná ode dne poskytnutí finančních prostředků žalovanému/viz smlouva o úvěru neobsahující podpis žalovaného na č. l. 7-8 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 9 spisu, sdělení banky na č. l. 32-37 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne , datum, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která následně dne , datum, uzavřela dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek s žalobkyní. Pohledávka za žalovaným tak byla postupně postoupena z původní věřitelky na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz dodatky ke smlouvě o postoupení pohledávek + seznamy pohledávek na č. l. 10-21 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 24 spisu /. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , kterou vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, /viz předžalobní výzva na č. l. 24 p.v. spisu, podací lístek na č. l. 25 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky však řádně a včas nesplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným postupně na žalobkyni. Jen pro úplnost soud uvádí, že se nezabýval prokazováním toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost ověřovat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nárokovala pouze zaplacení jistiny, kterou by soud žalobkyni přiznal i v případě, že by neprokázala splnění této povinnosti právní předchůdkyní žalobkyně. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik právního vztahu a jeho obsah, leželo důkazní břemeno tvrdit a prokázat, že nárok vůči němu byl splněn, že nevznikl nebo zanikl z jiného důvodu na žalovaném, který však v tomto směru nic netvrdil a neprokazoval. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, dostal se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou odeslanou žalovanému dne , datum, , soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak ho žalobkyně uplatnila.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS.11. , adresa, k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.