15 C 207/2024-31 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému na účet č. , č. účtu, dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, , dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, a dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, , a to na základě jednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru, kterou ovšem žalobkyně není schopna doložit. Žalovaný poskytnutou částku ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl naposledy upomínán k uhrazení dluhu předžalobní upomínkou odeslanou žalovanému dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je toliko nesplacená jistina ve výši , částka, . V rámci příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení v běžící výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a zůstal v řízení zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě jednání o smlouvě o spotřebitelském úvěru, jejíž uzavření není žalobkyně schopna doložit, žalovanému na účet č. , č. účtu, dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, , dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, a dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný chtěl s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, která by byla účinná ode dne poskytnutí finančních prostředků žalovanému /viz potvrzení o provedených platbách na č. l. 19-21 spisu, sdělení banky na č. l. 28 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, jako postupníkem dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, a tato společnost jako postupitel uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní jako postupníkem, kterou byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno /viz dílčí smlouva vč. seznamu postoupených pohledávek na č. l. 9-11 spisu, smlouva o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek na č. l. 12-14, 17-18 spisu, oznámení o postoupení na č. l. 15 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , kterou vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, /viz předžalobní výzva na č. l. 15 p.v. spisu, podací lístek na č. l. 16 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla bez právního důvodu žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , které je žalovaný povinen ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným postupně na žalobkyni. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni částku ve výši , částka, , o kterou se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala dne , datum, (§ 573 o. z.). Podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů, splatnost dluhu dle této výzvy tak nastala dne , datum, . Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně ode dne , datum, , tak jak žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).