15 C 77/2024-78 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, domáhala vůči žalovanému zaplacení , částka, . K odůvodnění návrhu zejména uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 97,72 % ročně splácet ve 42 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 19. dni kalendářního měsíce, to vše dle splátkového kalendáře počínaje měsícem duben 2012. Žalovaný se tak zavázal uhradit žalobkyni částku celkem ve výši , částka, . Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného. Žalobkyně dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého dluhu, a to ke dni , datum, . Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku , částka, . Žalobou uplatněný dluh žalovaného se sestává z částky , částka, představující novou jistinu a z částky , částka, představující smluvní pokuty z dlužné nové jistiny.2. Žalovaný v průběhu jednání před soudem uvedl, že smlouvu s žalobkyní uzavřel, na podrobnosti si již nepamatuje s tím, že souhlasí s tím, že na dluh uhradil částku , částka, ., právnická osoba, provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně, jako poskytovatel nebankovních úvěrů, uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , podle níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se tyto zavázal splatit spolu s obchodním úrokem ve 42 měsíčních splátkách po , částka, . Sjednaná výše úroku činila 99,41% ročně, RPSN 100,79 %. Smluvní strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru a pro případ zesplatnění úvěru přirůstání úroků za poskytnutý úvěr k jistině ke dni zesplatnění, smluvní pokutu (ve výši 8 % z dlužné splátky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení více než 15 dnů po termínu splatnosti dle čl. 12. 1 písm. a) smluvních ujednání, ve výši 13 % za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů nad rámec smluvní pokuty podle bodu dle čl. 12.1. písm. a) – čl. 12.1. písm. b) smluvních ujednání a ve výši 25 % z nové jistiny, kterou žalovaný neuhradí do 10 dnů ode dne zesplatnění). /viz návrh na uzavření smlouvy na č. l. 5-6 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 7 spisu, splátkový kalendář na č. l. 8 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 29-30 spisu, smluvní ujednání na č. l. 32-33 spisu, vyjádření k problematice úročení pohledávek na č. l. 13-17 spisu/. Žalobkyně jistinu úvěru žalovanému poskytla převodem na účet žalovaného dne , datum, . Žalobkyně jistinu úvěru zesplatnila ke dni , datum, , neboť žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 9 spisu karta klienta na č. l. 11 spisu, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 23 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní výzvu na č. l. 19 spisu a poštovní podací arch na č. l. 20 spisu/. K osobě žalovaného žalobkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, jeho dosažené vzdělání je úplné středoškolské, bydlení má vlastní, je zaměstnán jako řidič u společnosti Nowaco s. r. o., IČO , IČO, a jeho čistý příjem je ve výši , částka, . K výdajům žalovaného žalobkyně zjistila, že jeho výdaje jsou celkově ve výši , částka, sestávající z výdajů na jeho osobu ve výši , částka, a na bydlení ve výši , částka, /viz výpis z registru SOLUS na č. l. 21 spisu, výpis z NRKI na č. l. 22 spisu, výplatní páska a potvrzení zaměstnavatele na č. l. 24 spisu, prohlášení klienta na č. l. 25 spisu, pracovní smlouva na č. l. 25p.v. – 26 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 27 spisu, hodnocení klienta na č. l. 28 spisu/.4. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně podepsali dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, dle které žalovaný čerpal od žalobkyně finanční prostředky ve výši , částka, a zavázal se žalobkyni vrátit celkem částku , částka, . Žalovaný na svůj dluh uhradil částku , částka, . Žalovaný v řízení netvrdil, že by na svůj dluh uhradil více, než v řízení uvedla žalobkyně, popř. že by dluh zanikl z jiného důvodu., právnická osoba, ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „obč. zák.“), zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obch. zák.“) a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od , datum, do , datum, (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“.6. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.8. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Dle § 456 věta prvá obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.9. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.10. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.11. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému , částka, . Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Podle soudu tato smlouva tak nebyla platně sjednána, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Je-li smlouva od počátku neplatná, nemá žalobkyně právo na zaplacení příslušenství ani smluvních pokut. Žalobkyně vyšla při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr pouze z osobního prohlášení žalovaného o jeho majetkových a výdělkových poměrech. Takový postup žalobkyně však nesplňuje znaky odborné péče, neboť ta předpokládá, že žalobkyně tvrzení žalovaného řádně ověří, což se v daném případě nestalo (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení žalobkyně prokázala, že ověřovala příjmy žalovaného, když soudu předložila pracovní smlouvu, výplatní pásku žalovaného za měsíc únor 2012, a potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalovaného. Žalobkyně ale nijak nezkoumala výdaje žalovaného. Žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích, a to ještě neúplných. Žalovaný uvedl, že jeho výdaje činí , částka, , přičemž z výplatní pásky musela žalobkyně zjistit, že žalovanému jsou prováděny neurčité srážky ze mzdy ve výši , částka, . Žalobkyně nijak nezkoumala důvody těchto srážek ani další podstatné výdaje žalovaného, když žádným způsobem neověřovala např. žalovaným tvrzené náklady na bydlení, nebo výdaje na dopravu do zaměstnání apod. Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a p