16 C 113/2024-52 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách, kdy první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy, celková splatnost závazku připadla na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku ve výši , částka, , která byla započtena právní předchůdkyní žalobkyně nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, postoupila na společnost SECAPITAL S.á.r.l., která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k témuž datu, pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná částka sestává z nesplacené dlužné jistiny ve výši , částka, . V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok v kapitalizované výši , částka, představující zůstatek souhrnného poplatku a zákonný úrok z prodlení v běžící výši, patrné z výroku I. a II. tohoto rozsudku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala ve sporu zcela pasivní., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že žalobkyně je společností se sídlem mimo Českou republiku, soud předně uvádí, že je dána pravomoc soudu věc projednat dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bodu 1 nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalující strany je z pohledu nařízení irelevantní. S ohledem na uvedené, kdy žalovaná je občanem České republiky s trvalým pobytem v obvodu Okresního soudu v , adresa, , dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne , datum, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku , částka, , kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 59 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka činila , částka, s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky ve výši , částka, v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce /viz smlouva o půjčce na č. l. 29 spisu a smluvní podmínky na č. l. 30 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupila pohledávku za žalovanou na společnost SECAPITAL S.á.r.l., která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k témuž datu, pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. /viz smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 33-42 spisu/. Postoupení pohledávky na společnost SECAPITAL S.á.r.l. a následně na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, a ze dne , datum, /viz oznámení na č. l. 31 spisu a podací arch na č. l. 46 spisu, oznámení na č. l. 32 spisu a podací arch na č. l. 45 spisu/.Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, /předžalobní upomínka na č. l. 43 spisu a podací arch na č. l. 47 spisu/.7. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, podle níž žalovaná převzala částku , částka, . Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v 59 týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši , částka, . Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postupně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Ani přes výzvu k plnění žalovaná svůj dluh neuhradila. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni na půjčku uhradila více, než připustila žalobkyně.8. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do , datum, (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.10. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.11. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, , a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je ale zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou p