16 C 32/2024-34 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu se žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu regresního nároku na náhradu škody. Nárok odůvodnila tím, že žalovaní dne , datum, v rodinném domě č. p. 18 v obci , adresa, dostatečně nevěnovali pozornost své nezletilé dceři , jméno FO, , která chtěla sfouknout adventní svíčku umístěnou na stole v kuchyni. Nezletilé však vlasy přepadly k plamenu svíčky a začaly hořet. Nezletilá tak utrpěla popáleniny více částí těla a to zejména hlavy a obou rukou. Poranění si vyžádalo okamžitý letecký transport do Fakultní , podezřelý výraz, Královské , adresa, a následnou nezbytnou lékařskou a léčebnou péči. VZP ČR uhradila náklady na hrazené služby v částce , částka, . Událost vyšetřovali orgány činné v , podezřelý výraz, řízení. Státní zástupce trestní věc , Anonymizováno, odložil, nicméně není pochyb o tom, že žalovaní porušili svou rodičovskou povinnost zajistit bezpečnost své nezletilé dcery, když nezabránili, aby si nezpůsobila popáleniny.2. Žalovaní se ve věci nikterak nevyjádřili a v řízení zůstali zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaní dne , datum, v době od 11:40 do 11:48 hod. v rodinném domě č. p. 18 v obci , adresa, dostatečně nevěnovali pozornost své dceři , jméno FO, , nar. , datum, , následkem čehož došlo k tomu, že nezletilá , jméno FO, chtěla sfouknout adventní svíčku umístěnou na stole v kuchyni a v okamžiku, kdy se ke svíčce nahnula, její vlasy přepadly k plamenu svíčky a začaly hořet, čímž jí byla způsobena , podezřelý výraz, újma, konkrétně utrpěla popáleniny více částí těla (hlavy, obou rukou), alespoň u jedné popáleniny III. stupně. Nezletilá byla letecky transportována na Kliniku popáleninové medicíny Fakultní , podezřelý výraz, Královské , adresa, s následnou , podezřelý výraz, od , datum, do , datum, . Rozhodnutím Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , č. j. ZT 39/2022-1 byla věc podezření ze spáchání , podezřelý výraz, ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se měli dopustit žalovaní odložena podle § 159a odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 172 odst. 2 písm. c) , podezřelý výraz, řádu. Z předmětného rozhodnutí se dále mimo jiné podává, že oba žalovaní (podezřelí) měli zásadní podíl viny na vzniku poranění své nezletilé dcery, když dostatečně nedbali na její bezpečnost. Nezletilá však nebyla delší dobu ponechána o samotě, jednalo se o krátký okamžik, kdy jí vzplály vlasy, žalovaní pak dceři ihned poskytli odpovídající pomoc a zajistili kvalifikovanou , podezřelý výraz, pomoc, ze všech těchto důvodů bylo možno věc odložit, a to i s ohledem na to, že žalovaní nebyli v minulosti trestně stíháni ani projednáváni v rámci přestupkového řízení /viz rozhodnutí na č. l. 17, 18 spisu/. Žalobkyně jakožto , podezřelý výraz, pojišťovna uhradila náklady léčení poškozené v celkové výši , částka, /viz vyúčtování , podezřelý výraz, péče k náhradě za léčení na č. l. 19-23, 26 spisu, rozpis plateb k náhradě za léčení na č. l. 24, 25 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě předžalobní výzvou /viz výzvy k zaplacení náhrady nákladů na č. l. 13-16 spisu, kopie doručenek na č. l. 27, 28 spisu/. Žalovaní netvrdili a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradili, nebo že by jejich dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném , podezřelý výraz, pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“).6. Podle § 55 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb. má příslušná , podezřelý výraz, pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.7. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Dle § 1872 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně provedla úhrady za léčebné výlohy související s ošetřením a následnou léčbou poškozené ve výši , částka, , přičemž tyto vznikly poškozené v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaných, byť byla věc podezření ze spáchání , podezřelý výraz, ublížení na zdraví z nedbalosti odložena. Zaviněné protiprávní jednání žalovaných spočívalo v porušení prevenční povinnosti, tedy v tom, že na dceru nedohlédli a nezabránili jí, aby se takovým způsobem zranila. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku řádně a včas, ocitli se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem , částka, odpovídající uhrazenému soudnímu poplatku ve výši , částka, a paušální náhradě nákladů účastníka nezastoupeného advokátem (dva úkony po , částka, - výzva k plnění, podání žaloby) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za použití § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalovaným uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. rozsudku). Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za „úkon převzetí a přípravy“, neboť dle názoru soudu tento úkon nelze uplatnit v případě, že se žalobkyně nenechala zastupovat třetí, k tomu oprávněnou, osobou. Žalobkyně zajisté musela vynaložit čas i další prostředky na zvážení, zda žalobu podá, zda má dostatečné podklady pro úspěch ve sporu, a na zvážení i dalších souvisejících hledisek (např. ekonomické a časové aspekty celého soudního řízení, včetně nutnosti zhodnocení podkladů po odborné [, podezřelý výraz, ] stránce), avšak přiznaná náhrada nákladů soudního řízení nenahrazuje veškeré náklady žalobkyně, nýbrž toliko ty, které souvisí s uplatněním pohledávky v soudním řízení. V § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jsou příkladem uvedeny některé úkony obdobně tak, jak je uvedeno v tzv. advokátním tarifu (vyhlášce č. 177/1996 Sb., dále jen „a. t.“) upravujícím odměnu advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, avšak úkon „převzetí a příprava“ ve vyhlášce o tzv. náhradě paušálních nákladů nezastoupeného účastníka zde uvedena není. Podstatou úkonu „převzetí a přípravy“ uvedeného v advokátním tarifu, tedy úkonu „převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb“ dle § 11 odst. 1 a. t., je odměna advokáta za provedení úkonu – seznámení se s případem svého klienta. Za tento úkon právní služby musí klient advokátovi zaplatit, a proto je klientovi v případě úspěchu v řízení přiznána náhrada tohoto nákladu protistranou. Zajisté i klient samotný má s opětovným sdělováním podstatných skutečností advokátovi sám určité výdaje, které však nejsou hrazeny v paušální výši jako „odškodnění za to, že se musel soudit“, nýbrž toliko v konkrétní výši, je-li takováto újma v řízení uplatněna (např. ušlý zisk, náhrada mzdy). Z toho důvodu nelze žalobkyni přiznat ani analogicky odměnu za úkon „přípravy a převzetí“, neboť nedošlo k tomuto úkonu – převzetí třetí osobou, oprávněnou poskytovat právní služby (zpravidla advokátem).