19 C 173/2024-55 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , příslušenství se skládá z úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu /viz smlouvu o úvěru na č. l. 11-24 spisu, potvrzení a provedení výplat jistiny úvěru a ověřujícího oplatku na č. l. 25-27, scan OP žalovaného na č. l. 51-52/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, tak, že část jistiny ve výši , částka, byla převedena na úhradu dřívějšího dluhu žalovaného vůči žalobkyni, částka , částka, byla vyplacena na bankovní účet žalovaného, a částka ve výši , částka, byla započtena na náklady žalobkyně jakožto poskytovatele nynějšího úvěru /viz potvrzení a provedení výplat jistiny úvěru a ověřujícího oplatku na č. l. 25-27/. Žalovaný se však se splácením splátek dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz upomínky na č. l. 28-29, předžalobní upomínku na č. l. 30, podací lístky na č. l. 31-33/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí, resp. provedené posouzení špatně vyhodnotila. V rámci dotazníku k posouzení bonity žalovaného je uvedeno, že žalovaný byl ženatý, neměl žádné dítě ani jinou vyživovací povinnost, má čistý příjem ze závislé činnosti jako dělník se smlouvou na dobu neurčitou ve výši , částka, měsíčně. Dále byly zjištěny blíže nespecifikované výdaje „náklady na spotřebitele“ ve výši , částka, a „náklady na manželku“ ve výši , částka, , u nákladů „na děti“ a „na bydlení“ bylo uvedeno , částka, . Dále byly zjištěny pravidelné měsíční splátky celkem , hodnota, úvěrů v celkové výši , částka, , a dále jednorázový dluh ve výši , částka, s tím, že nebyly zjištěny žádné exekuce žalovaného. Žalobkyně řádně ověřila příjem žalovaného ve výši , částka, čistého měsíčně, výdaje žalovaného však řádně ověřeny nebyly (z předloženého výpisu z účtu žalovaného bylo lze ověřit toliko příjem žalovaného), již z tvrzených výší příjmů a však dle názoru soudu nemohla žalobkyně dospět ke kladnému zjištění o úvěruschopnosti žalovaného, když při odečtení výdajů žalovaného ve výši celkem , částka, (měsíčních splátek pravidelně splatných úvěrů ve výši , částka, , „nákladů na spotřebitele“ ve výši , částka, a „nákladů na manželku“ ve výši , částka, ) a výše nyní sjednané úvěrové splátky (, částka, ) od příjmů žalovaného (, částka, ) zbývalo žalovanému měsíčně , částka, , tedy by žalovanému nezbývaly žádné jiné prostředky např. pro případ mimořádných výdajů, a to vše za situace, kdy by náklady na bydlení žalovaného byly skutečně ve výši , částka, , což je nepravděpodobné /viz výpis z účtu žalovaného ze dne , datum, za měsíc 10/2019 na č. l. 43, výplatní pásky žalovaného na č. l. 45, další listiny ve vztahu zkoumání úvěruschopnosti na č. l. 46-50/. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného na základě zjištěných informací správně, a zároveň řádně nezjistila skutečné výdaje žalovaného, když pouze vycházela z nekompletních výdajů sdělených ze strany žalovaného.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení.16. Ačkoliv žalobkyně uvedla, že žalovanému poskytla jistinu v celkové výši , částka, , z vyjádření žalobkyně, jakožto i z provedeného dokazování (úvěrové smlouvy, výpisů z účtu) vyplynulo, že z této částky byla část jistiny ve výši , částka, převedena na úhradu dřívějšího dluhu žalovaného vůči žalobkyni, částka , částka, byla vyplacena na bankovní účet žalovan