19 C 280/2024-49 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši , částka, , kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši , částka, , spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž splatnost poslední splátky měla nastat nejpozději dne , datum, . Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, když zaplatil pouze , částka, . Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni , datum, . Ode dne , datum, je tak žalovaný v prodlení. Pohledávka byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobou žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení nesplacené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , inkasního poplatku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . V rámci příslušenství dále uplatnila nárok na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku za dobu trvání smlouvy ve výši , částka, , postoupeného nesplaceného úroku za období od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, , úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, , a dále běžícího úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.1. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.2. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:3. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) na základě jeho návrhu dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši , částka, na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla splatná ke dni , datum, . Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok v pevné výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso ve výši , částka, . Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila , částka, . Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 8 % a RPSN činilo v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 %. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný jednotlivé splátky nehradil řádně a včas, když uhradil pouze celkem , částka, . Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni , datum, /viz žádost o úvěr na č. l. 17–18 spisu, smlouvu o úvěru včetně předpisu splátek na č. l. 19–20 p. v. spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 21–22 p. v., KIEC/6/510 (informace k úvěru) na č. l. 23–24/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické evidenci CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 26 vč. podacího archu na č. l. 27, transakce na č. l. 25/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz výzvy k úhradě na č. l. 28–29, předžalobní upomínku vč podacího archu na č. l. 30–31, výpis úkonů mimosoudního vymáhání na č. l. 32/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.4. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně ohledně žalovaného zjistila, že žalovaný je zaměstnán u zaměstnavatele , jméno FO, s. r. o., od , datum, měsíční příjem žalovaného činil , částka, . Výdaje na bydlení a energie činily , částka, , na dopravu, jídlo a osobní náklady , částka, a měsíční splátky stávajících půjček byly ve výši , částka, . Celkové měsíční výdaje tedy dosahovaly částky , částka, . Tyto skutečnosti měl žalovaný dle žádosti doložit výplatními páskami a pracovní smlouvou. Dále uvedl, že bydlí v nájemním bytě, je svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je střední a nemá žádnou vyživovací povinnost /viz žádost o úvěr na č. l. 17–18/. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že tato byla uzavřená na dobu neurčitou se sjednanou zkušební dobou v délce 3 měsíců a dle které žalovanému za vykonanou práci náležela hrubá mzda ve výši , částka, , z výplatních pásek soud zjistil, že žalovanému byla vyplacena čistá mzda za měsíc říjen 2021 v částce , částka, , za listopad v částce , částka, a za prosinec v částce , částka, /viz pracovní smlouvu na č. l. 45–45 p. v., mzdový list na č. l. 46/. Žalobkyně však například neprokázala, jak ověřovala trvání pracovního poměru vzhledem k trvání zkušební doby, a dále především nikterak neprokázala, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně výše jeho výdajů (na bydlení i ostatních). Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích. Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. S ohledem na skutečnost, že žalovaný měl bydlet v nájemním bytě, nepřijde soudu výše nákladů na bydlení včetně energií v celkové výši , částka, jako reálná. Dále vzhledem k měsíčním splátkám jiných úvěrů ve výši , částka, , měla být právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru o to obezřetnější. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně nesplňuje znaky odborné péče, neboť ta předpokládá, že právní předchůdkyně žalobkyně tvrzení žalovaného řádně ověří, což se v daném případě nestalo (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )., právnická osoba, nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obd