19 C 363/2024-61 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na základě níž mohla žalovaná čerpat , Anonymizováno, až do výše , částka, , a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 13,65 % ročně a s případnými poplatky ve , Anonymizováno, pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze , částka, (splátkami blíže specifikovanými žalobkyní v doplnění žaloby z , datum, na č. l. 40-41 spisu). Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky v celkové výši , částka, , příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného ke dni , datum, (blíže rozepsaného v doplnění žaloby z , datum, na č. l. 41 p. v. spisu) a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného ke dni , datum, (blíže rozepsaného v doplnění žaloby z , datum, na č. l. 42 spisu) a následně z běžícího smluvního úroku od , datum, do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 13,65 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . RPSN činila 14,64 % /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostávala do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Dle vyjádření žalobkyně právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že žalovanou tvrzený čistý příjem za zaměstnání ve výši , částka, měsíčně ověřila dle „dokladu o příjmu“ (výpisu z bankovního účtu žalované, který však soudu nedoložila), přičemž uvedený příjem, jakožto i tvrzený blíže neupřesněný „příjem celé domácnosti“ uvedený ve výši , částka, porovnala se statisticky odhadnutými výdaji žalované (odpovídajícími součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení dle ust. § 26 zákona č. 117/1995 Sb.) při zohlednění jednotlivých ostatních měsíčních splátek žalované, ať již interních (vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši , částka, ) tak či externích (vůči ostatním subjektům ve výši , částka, ), a posléze prostřednictvím vlastního systému vypočetla disponibilní částku, dle které je možno vypočítat limit úvěru a stanovit výši splátek, a proto požadovaný úvěr s měsíční splátkou ve výši , částka, poskytla.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.15. Ve vztahu k otázce zkoumání úvěruschopnosti soud konstatuje, že právní předchůdkyní žalobkyně zvolený způsob zkoumání úvěruschopnosti považuje za nedostatečný. Z popsaného procesu zkoumání úvěruschopnosti vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně fakticky nezkoumala majetkové poměry žalované, zejména její výdaje, a nadále vycházela pouze ze statistických dat a svých vlastních výpočtů. Žalovaná dále ve své žádosti uváděla, že bydlela u rodičů a měla jednu vyživovací povinnost (blíže nespecifikovanou), a vyjma uvedených splátek úvěrů/zápůjček neuvedla žádné výdaje. Soud dospěl k závěru, že za takové situace bylo nutné přistoupit k vyšší míře zkoumání a ověřování zejména výdajové stránky ze strany žalované, neboť vycházet toliko ze statisticky stanovených částek zcela odporuje samotné podstatě zkoumání úvěruschopnosti, tedy nikoliv, že se porovnávaní pouze „odhadované“ příjmy a výdaje osoby dle určitých parametrů, ale že se porovnávají právě konkrétní zjištěné příjmy a výdaje žadatele o úvěr tak, aby se zjistila skutečná finanční situace žadatele, čímž může dojít k řádnému posouzení schopnosti splátek, a to bez ohledu na to, zda využívání „statistických“ odhadů může vést k nižšímu procentu úvěru, ohledně kterých nejsou řádně splaceny splátky, tedy že se takovýto postup v důsledku právní předchůdkyni žalobkyně „více vyplatí“, neboť zákon o spotřebitelském úvěru výslovně stanovuje v ust. § 86 odst. 2 ZoSÚ povinnost posuzovat schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a v