5 C 393/2023-40 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 4. 9. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 42 729 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 12. 3. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému plyn a zajistit na vlastní jméno a účet související služby v plynárenství a závazek žalovaného platit žalobkyni cenu za odebraný plyn. Spotřeba plynu žalovaného v období od 1. 9. 2021 do 21. 6. 2022 byla 24 573,10 kWh a v období od 22. 6. 2022 do 31. 1. 2023 byla 14 171,89 kWh. Nedoplatek žalovaného vyúčtovala žalobkyně daňovými doklady, a to řádným vyúčtováním [číslo] ze dne 24. 6. 2022 vystaveným na částku 26 077 Kč se splatností dne 8. 7. 2022, kdy na tuto fakturu byla žalovaným uhrazena dne 2. 8. 2022 částka 2 608 Kč, dne 13. 9. 2022 částka 2 608 Kč a dne 27. 10. 2022 částka 2 910 Kč, ničeho dalšího uhrazeno nebylo. Na uvedenou fakturu [číslo] tedy zbývá ze strany žalovaného uhradit částku 17 951 Kč. Žalobkyně dále vyúčtovala nedoplatek žalovaného konečným vyúčtováním [číslo] ze dne 14. 2. 2023 vystaveným na částku 24 778 Kč se splatností dne 7. 3. 2023. Žalovaný však žalobkyni na tuto fakturu neuhradil ničeho. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 42 729 Kč s příslušenstvím vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 7. 2023, žalovaný však do dnešního dne žalobkyni na dlužnou cenu za sdružené služby dodávky plynu a elektřiny ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 12. 3. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby plynárenství v odběrném místě [anonymizována tři slova] [číslo], [PSČ] [anonymizována dvě slova] [příjmení], EIC kód [anonymizováno] a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni řádně a včas cenu za dodaný plyn a cenu za související služby. Počáteční výše záloh byla stanovena na 3 180 Kč a předmětná smlouva byla uzavřena na dobu 3 let /viz smlouva na č. l. 9 spisu/. Žalobkyně vyfakturovala žalovanému nedoplatek na platbách za plyn fakturou [číslo] ze dne 14. 2. 2023 znějící na částku 24 778 Kč za spotřebu plynu v období od 22. 6. 2022 do 31. 1. 2023 se splatností do 7. 3. 2023, a dále fakturou [číslo] ze dne 24. 6. 2022 znějící na částku 26 077 Kč za spotřebu plynu v období od 1. 9. 2021 do 21. 6. 2022 se splatností do 8. 7. 2022 /viz vyúčtování na č. l. 15 - 23 spisu, přílohy souhrnného daňového dokladu na č. l. 10 - 11 spisu/./. Žalovaný na fakturu [číslo] uhradil dne 2. 8. 2022 částku 2 608 Kč, dne 13. 9. 2022 částku 2 608 Kč a dne 27. 10. 2022 částku 3 210 Kč /viz potvrzení o platbě na č. l. 12 - 14 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2023 /viz předžalobní výzva včetně dodejky na č. l. 24 -25 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na dlužné plnění uhradil více, než uváděla žalobkyně, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ energetický zákon“). 6. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 72 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby plynárenství a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni řádně a včas cenu za dodaný plyn a cenu za související služby ve smyslu § 72 energetického zákona. Žalovaný byl povinen za dodaný plyn zaplatit sjednanou cenu dle vyúčtování. Žalovaný dlužnou částku za plyn ve výši 50 855 Kč (26 077 + 24 778) uhradil pouze co do výše 8 126 Kč (když část platby ze dne 27. 10. 2022 ve výši 300 Kč byla žalobkyní použita na úhradu jiného dluhu žalovaného), proto má žalobkyně nárok na úhradu částky 42 729 Kč odpovídající rozdílu uhrazených a neuhrazených plateb. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala, když tyto odpovídají postupnému splácení dluhu žalovaným. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 10. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 428,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 103 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 729 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 965,60 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).