7 C 328/2023-35 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalované jakožto zákonné zástupkyni jejího nezletilého syna [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (dále jen„ nezletilé dítě“), domáhal s odkazem na ustanovení § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“), zaplacení náhrady nákladů – cestovného ve výši 432 Kč za 56 ujetých km služebním vozidlem (44,50 Kč automobilového benzinu 95 oktanů dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,77 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla). Tvrdil, že v souladu s ust. § 26 odst. 4 zákona o policii zajistil převoz zajištěného nezletilého dítěte služebním vozidlem PČR v noci ze dne [datum] na [datum] (v čase od 23:45 hodin do 00:25 hodin) z OOP [obec] do Diagnostického ústavu pro mládež na [obec a číslo] poté, co nejprve k vyzvednutí a převozu nezletilého dítěte vyzval Výchovný ústav, středisko výchovné péče a střední škola [část obce], [část obce a číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ výchovný ústav“), do něhož byla nezletilému dítěti nařízena ústavní výchova, avšak tento výchovný ústav odvoz nezletilého dítěte nezajistil. Žalovanou žalobce k odvozu nevyzýval (v předmětných dnech 12- [datum] byla žalovaná ve výkonu trestu odnětí svobody), vyzval jí pouze k úhradě nákladů souvisejících s převozem služebním vozidlem PČR. Nezletilé dítě bylo do výchovného ústavu přemístěno na základě rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 11. 8. 2022, č. j. 42 P 159/2021-76, kterým došlo ke změně místa výkonu ústavní výchovy nezletilého dítěte, nařízené dle rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 18. 1. 2022, č. j. 42 P 159/2021-39. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů (zjištěných skutečností) soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a odpovídající také skutkovému závěru: 5. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 18. 1. 2022, č. j. 42 P 159/2021 – 39, který nabyl právní moci dne [datum], byla u nezletilého dítěte podle ustanovení § 971 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nařízena ústavní výchova a nezletilý byl umístěn do [příjmení] domova se školou, Základní školy a školní jídelny, [ulice a číslo], [PSČ], [obec]. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 11. 8. 2022, č. j. 42 P 159/2021 – 76, který nabyl právní moci dne [datum], byl nezletilý přemístěn do Výchovného ústavu, střediska výchovné péče a střední školy [část obce], [část obce a číslo], [obec]. Z úředního záznamu o zajištění osoby sepsaného dne [datum] vyplynulo, že tohoto dne bylo nezletilé dítě ve 22:02 hodin zajištěno příslušníky Policie ČR na útěku ze shora uvedeného výchovného ústavu. O zajištění nezletilého byl vyrozuměn jmenovaný výchovný ústav, přičemž žalovaná jako rodič nezletilého dítěte o tom vyrozuměna nebyla. Následně byl nezletilý po vzájemné dohodě žalobce s výchovným ústavem příslušníky Policie ČR převezen; podle rozhodnutí o eskortě ze dne [datum] bylo nezletilé dítě převezeno do Diagnostického ústavu pro mládež, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] (jako nejbližšího záchytného pracoviště diagnostického ústavu) dne [datum] v 00:25 hodin, a tam bylo předáno. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen„ zákon o policii“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 26 odst. 1 písmena d) zákona o policii je policista oprávněn zajistit osobu, která utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení, ústavní výchovy, předběžného opatření nebo ochranné výchovy anebo ze zabezpečovací detence. 8. Dle ust. § 26 odst. 4 zákona o policii zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 9. Po posouzení předložených listinných důkazů a jejich hodnocení každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a v celém rozsahu jí zamítl. 10. Stěžejním pro rozhodnutí této věci byla otázka, zda za daného skutkového stavu vznikla žalované jakožto rodiči nezletilého dítěte povinnost uhradit žalobci náklady zmíněného převozu. Soud je přesvědčen, že pro správné pochopení právní úpravy obsažené v citovaném ustanovení § 26 odst. 4 zákona o policii je třeba vzít v úvahu celý kontext dané právní úpravy. 11. Ustanovení § 26 zákona o policii obsahuje v odstavci prvém úplný výčet důvodů, pro které může policista osobu zajistit. Právě rozdílnost jednotlivých taxativně vyjmenovaných důvodů (situací), pro které lze zajištění osoby provést, dává současně odpověď na otázku, koho má v té které situaci policista podle ust. § 26 odst. 4 zákona o policii informovat o zajištění osoby nezletilé, a kdo je proto také povinen nezletilou osobu z útvaru, kde byla zajištěna, odvézt. Je-li tedy zřejmé, že jde o nezletilou osobu nacházející v péči svých zákonných zástupců, bude o jejím zajištění vyrozuměn její zákonný zástupce, a ten také bude mít povinnost zajistit odvoz této osoby z předmětného útvaru policie. V případě, kdy půjde o nezletilou osobu, která se ovšem v péči svých zákonných zástupců z rozhodnutí soudu nenachází, bude logicky informován o jejím zajištění ten, komu péče o tuto nezletilou osobu náleží, tj. v tomto případě výchovné zařízení, z něhož nezletilá osoba utekla. Toto výchovné zařízení je tak současně povinno zajistit odvoz nezletilé osoby z útvaru, kde byla zajištěna. Zákonní zástupci v tomto případě takovou povinnost nemají a nemají ani oprávnění nezletilé dítě odvážet, neboť to se v jejich péči nenachází. 12. Z právě popsané logiky, koho je v tom kterém případě třeba informovat o zajištění nezletilé osoby a kdo je v takovém případě povinen zajistit odvoz nezletilé osoby z útvaru policie, v němž byla zajištěna, vychází i výklad, kdo je v tom kterém případě povinen hradit náklady převozu nezletilé osoby, pokud jej výjimečně realizuje sama policie. Pokud jde o nezletilou osobu, která se nacházela v době zajištění v péči svých zákonných zástupců, jsou tito o jejím zajištění informování, a zároveň si tito mají nezletilou osobu z policejního útvaru odvézt, přičemž pokud tak neučiní (a převoz nezletilé osoby k nim zajistí sama policie), je logické, aby hradili náklady s tím spojené. Naopak tuto logiku postrádá výklad předmětného ustanovení takový, který by kladl na zákonné zástupce povinnost hradit náklady převozu nezletilé osoby policií z útvaru, kde byla zajištěna, v případě, že jde o nezletilou osobu zajištěnou na útěku z výchovného zařízení, do jehož péče byla soudem svěřena. V takovém případě to totiž nejsou zákonní zástupci této nezletilé osoby, kteří jsou o jejím zajištění informováni, a nejsou to ani oni, kdo jsou povinni (ani oprávněni) zajistit převoz této osoby z útvaru, kde byla zajištěna, zpět do výchovného zařízení, neboť ta se v jejich péči nenachází. Nemohou-li však za tohoto stavu zákonní zástupci zajistit převoz nezletilé osoby do výchovného zařízení sami, nemohou ani hradit náklady tohoto převozu v případech, kdy ho na místo příslušného výchovného zařízení výjimečně realizuje policie. To zvlášť za situace, kdy se zákonní zástupci na útěku nezletilého z výchovného zařízení nikterak nepodíleli a nezletilý se u nich ani nenacházel. Ostatně fakt, že náklady převozu nezletilé osoby zajištěné na útěku z výchovného zařízení, kam byla na základě rozhodnutí soudu umístěna, nehradí její zákonní zástupci, resp. je policii nehradí nikdo, je zastáván i odbornou praxí (srov. [jméno], [jméno]. § 26 (Zajištění osoby). In: [jméno], [jméno]. Zákon o Policii Čes