10 C 188/2025-69 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 27,28 % ročně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, v 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem , částka, , náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši , částka, , smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši , částka, (3 × , částka, ), smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši , částka, , příslušenství se skládá ze smluvního úroku kapitalizovaného výši , částka, , a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 27,28 % ročně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, dle obchodních podmínek a sazebníku v 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s každou splátkou. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši , částka, za každou jednotlivou upomínku /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 11-21 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostával do prodlení /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalovaného na č. l. 43 spisu, sdělení banky o majiteli účtu na č. l. 57 spisu/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 44 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 44 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila a dostatečně prokazovala zkoumání příjmů žalovaného, neboť předložila formulář nazvaný čestné prohlášení o závazcích a výdajích/viz toto prohlášení na č. l. 22 spisu a posouzení úvěruschopnosti na č. l. 24 spisu/, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje a zároveň i předložila podkladové listiny /prohlášení majitele bytu o výši příspěvku na bydlení na č. l. 26 spisu, výplatní pásky na č. l. 26-28 spisu/, dle názoru soudu však tyto informace špatně vyhodnotila. Dle údajů uvedených v tomto formuláři a předložených dokladů měl žalovaný příjem 65 000 měsíčně. Žalovaný uvedl, že jeho průměrné výdaje činí , částka, , z toho , částka, na bydlení a , částka, bez dalšího upřesnění. Žalobkyně však s žalovaným uzavřela již dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , které žalovaný rovněž řádně nesplácel, přesto žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, další úvěr, který je předmětem tohoto řízení. Z výpisu z účtu, které byly žalobkyni k dispozici a z výpisů z účtu, které si soud vyžádal od banky, v níž měl žalovaný běžný účet, navíc vyplývá, že žalovaný každý měsíc zjevně „prosázel“ částky převyšující , částka, . Žalobkyně tak měla k dispozici informaci, že výdaje žalovaného dalece přesahují jeho příjmy, nota bene že žalovaný ani neplní své závazky. Za takové situace by neměl být žalovanému úvěr poskytnut.6. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Soudu takto vycházel jen z obsahu spisu a jen z provedených důkazů při jednání uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji případně v rámci jednání poučit o následcích nesplnění povinnostech k doplnění tvrzení včetně označení důkazů dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých