19 C 304/2025-36 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.rerum.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy úrok přirostlý za příslušné uplynulé měsíční období, jistinu mohla splatit kdykoli za trvání smlouvy. Totožnost žalované byla ověřena ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalované a z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši , částka, , a kapitalizovaný úrok za dobu trvání smlouvy ve výši , částka, , příslušenství se skládá z úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 40 % měsíčně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy úrok přirostlý za příslušné uplynulé měsíční období, jistinu mohla splatit kdykoli za trvání smlouvy. Stejně tak se žalovaná zavázala uhradit veškeré úroky a poplatky vyúčtované za příslušné měsíční období. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalované a z předložené kopie občanského průkazu /viz smlouvu o úvěru na č. l. 16-17 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostávala do prodlení /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalované na č. l. 18 spisu/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 20 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala, když předložila pouze výtah z výpisu z účtu ohledně příjmu žalované za měsíce září–prosinec 2023 a leden 2024, ze kterých vyplývá, že žalovaná měla měsíční příjem z dávek státní sociální podpory, konkrétně z rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení v celkové výši , částka, . Žalobkyně dále předložila žádost o úvěr s údaji vyplněnými žalovanou a vyjádření k procesu posouzení úvěru schopnosti právní předchůdkyně žalobkyně s teoretickými matematickými modely výpočtu úvěruschopnosti. Žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním domě a její měsíční výdaje činí , částka, .6. Žalobkyně tak nijak neprokázala, jak ověřovala skutečnou výši výdajů žalované. Doložené příjmy žalovaného činily pouze , částka, , přičemž převážná část z těchto příjmů byla tvořena rodičovským příspěvkem, jehož doba poskytování je časově omezena, a žalobkyně neměla k dispozici žádný doklad o době trvání rodičovského příspěvku. Výdaje žalované byly ve formuláři stanoveny pouze částkou , částka, , aniž by z tohoto dokumentu nebo z jakýchkoli jiných podkladů vyplývalo, z čeho tato částka vyplývá. Nadto soud konstatuje, že pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření není možné dle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí na základě dostatečných informací, a lze z nich vycházet pouze za situace, že soud nemá o jejich správnosti pochyb. Pakliže soud má o uvedených skutečnostech pochyby, avšak žalobkyně není schopna uvedené původně posuzované listiny doložit, jde daná skutečnost s ohledem na břemeno tvrzení a důkazní ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti k tíží žalobkyni, tedy v případě, kdy žalobkyně nemůže vysvětlit uvedené nesrovnalosti, musí soud shledat, že úvěruschopnost řádně zkoumána a posouzena nebyla. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhno