10 C 36/2026-36 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splatit a s případnými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši stanovené všeobecnými obchodními podmínkami, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a poslední dne , datum, . Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , nedodržela však řádně podmínky pro splácení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovanou o výpovědi informovala emailem dne , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky za vyplacení tranší úvěru v celkové výši , částka, , poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , příslušenství se skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po ukončení smlouvy ze strany žalobkyně. Dále žalobkyně po žalované požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž je žalovaná v prodlení, a to za prvních 90 dnů prodlení, tj. částku v kapitalizované výši , částka, .2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila, pouze proti platebním rozkazu ze dne , datum, , který jí byl doručen dne , datum, podala v zákonné lhůtě odpor, tento však nijak dále nezdůvodnila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 0,933 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných denních splátkách dle sazebníku. Identita žalované byla ověřena přes , jméno FO, . V případě aktivace služby žalovanou za Informační SMS servis byl poplatek za tuto službu stanoven na částku , částka, denně. V případě aktivace služby „Presto“ ze strany žalované byl tento zpoplatněn částkou , částka, za expresní vyplacení každé tranše /viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 10-12 spisu/ všeobecné obchodní podmínky, sazebník a standardní informace o spotřebitelském úvěru dostupné v sytému soudu CEPR, autorizace ověření totožnosti na č. l. 26 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, /přehled bankovních transakcí na č. l. 17 spisu/. Dne , datum, žalobkyně vygenerovala email s informací o dluhu žalované v celkové výši , částka, /viz informace o prodlení na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, , ve které žalované poskytla lhůtu k dobrovolnému splnění dluhu v déle tří dnů. Výzva byla žalované odeslána dne , datum, /viz předžalobní upomínku na č. l. 28 spisu, doručenkou na č. l. 29 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala, kdy soudu předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti. Z tohoto dokumentu je však zřejmé, že sama žalovaná měla uvést, že její čistý měsíčná příjem je , částka, , náklady na bydlení má , částka, , splácí jiné půjčky v částce , částka, a má další výdaje ve výši , částka, . Již z těchto informací, které žalobkyně o žalované měla je zřejmé, že další finanční zatížení žalované nebylo v jejich finančních možnostech. Pokud pak žalobkyně vyšla z čistého měsíčního příjmu žalované ve výši , částka, , není pak soudu vůbec zřejmé, kde tuto informaci vzala, ani jak ji ověřovala. Sice dle listiny „identifikovaného příjmu“ je tvrzeno, že tento byl zjištěn z bankovních výpisů, tyto však soudu nebyly předloženy /viz. výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 16 spisu, identifikované příjmy na č. l. 25 spisu/. Nelze tak uzavřít, že by úvěruschopnost žalované byla žalobkyní zkoumána tak, jak vyžaduje zákon. Důsledkem nesplnění této povinnosti je absolutní neplatnost dotčené