15 C 4/2026-48 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, a dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , na jejichž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostním převodem, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , peněžní prostředky ve výši , částka, , a to dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, kde žalovaný vyplnil registrační formulář, kterým zadal své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, a zároveň se seznámil s podmínkami plynoucími z uzavření smlouvy, a tím učinil návrh na uzavření smlouvy vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, , ze smluvního úroku ve výši , částka, a nesplaceného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy.4. Po provedení dokazování listinnými důkazy založenými do spisu žalobkyní a nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet plnění ve výši , částka, , a to dne , datum, . Smlouvou se žalovaný zavázal poskytnutou jistinu vrátit spolu s úrokem ve výši 346,75 % ročně. Na místě podpisu žalovaného ve smlouvě není uvedeno ničeho (kromě strojem napsaného jeho jména a příjmení/viz výpis z běžného účtu na č. l. 9-10 spisu, smlouva o úvěru č. , hodnota, na č. l. 6-7 spisu, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, na č. l. 8 spisu/. Pohledávka vůči žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 22-32 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 18 spisu, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 19-21 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomenula k zaplacení dluhu upomínkou ze dne , datum, a výzvou ze dne , datum, , kterou byl i úvěr zesplatněn. Naposledy byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou žalovanému dne , datum, /upomínka na č. l. 12 spisu, výpis z účtu na č. l. 13 spisu, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, na č. l. 14 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vztahující se ke smlouvě č. , hodnota, na č. l. 15 spisu, potvrzení o podání zásilky ze dne , datum, na č. l. 17 spisu, sdělení banky na č. l. 41 spisu/. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Soud shledal žalobu za částečně důvodnou. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla převodem na účet žalovaného finanční prostředky ve výši , částka, . Naopak soud nevzal za prokázané, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně sjednal smlouvu s obsahem předloženým v řízení žalobkyní. Z žádných důkazů totiž nevyplývá, že žalovaný se zavázal uzavřít smlouvu právě tohoto obsahu. Žalobkyni pak nebylo možné v tomto směru poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby rozhodné skutečnosti dotvrdila a prokázala, neboť se k jednání nedostavila. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, jakou smlouvu právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela, tj. s jakým obsahem, vycházel soud z nároku na vydání bezdůvodného obohacení, které je povinen ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalovanému bylo vyplaceno , částka, , přičemž žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný je proto povinen vydat částku ve výši , částka, , o kterou se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. S ohledem na absolutní neplatnost dané smlouvy soud odlišně od návrhu posoudil spla