20 C 198/2026-49 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, SA, IČ , IČO, ; dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše , částka, , který mohl čerpat opakovaně. Žalovaný se touto smlouvou zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % dlužné částky, nejméně však , částka, splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem , datum, . Součástí smlouvy byla také ujednání, na základě kterých byla žalovanému poskytnuta kreditní karta (tzv. Hello kreditka) umožňující čerpání úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla podle žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzována zejména na základě údajů sdělených žalovaným o jeho pracovním poměru a průměrném čistém měsíčním příjmu ve výši , částka, . Údaje byly ověřeny v interních databázích i ve veřejných registrech, zejména v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, přičemž nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti. Po vyhodnocení příjmů a výdajů žalovaného proto dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru o dostatečné schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr čerpal a byl povinen jej splácet, avšak své splátkové povinnosti neplnil řádně a včas, a proto byl úvěr po předchozích výzvách ke dni , datum, zesplatněn. Takto vzniknuvší pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení portfolia ke dni , datum, . Žalovaný po zesplatnění ničeho neuhradil. Dlužnou částku , částka, tvoří jistina ve výši , částka, a poplatky v celkové výši , částka, představující náklady spojené s vymáháním a správou úvěrového účtu. Za příslušenství žalobkyně označila kapitalizovaný obchodní úrok ke dni , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, , dále obchodní úrok ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve stejné výši z téže částky od , datum, do zaplacení. Kapitalizovaný obchodní úrok žalobkyně vyčíslila jako rozdíl mezi celkově naúčtovaným úrokem a úhradami provedenými žalovaným, zatímco kapitalizovaný úrok z prodlení byl účtován z dlužné jistiny od zesplatnění úvěru sazbou 12 % ročně. Ani přes výzvy k úhradě dlužné částky žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ujednání o pojištění schopnosti splácet. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného, který požádal o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného schválila a revolvingový úvěr s tímto úvěrovým rámcem mu poskytla. Výše měsíční splátky činila minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně , částka, . Splatnost byla sjednána vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný se zavázal společně s poskytnutým úvěrem uhradit také náklady spotřebitelského úvěru v podobě smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně. RPSN činila 28,74 %. /viz smlouva o úvěru na č. l. 10-11 spisu, formulář pro standardní informace o úvěru na č. l. 12-13 spisu, ceník na č. l. 41-42 spisu, rámcová smlouva o pojištění schopnosti splácet v elektronickém systému CEPR, všeobecné obchodní podmínky v elektronickém systému CEPR/. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně shromažďovala informace o žalovaném. Vyzvala jej k předložení kopie občanského průkazu a kopie posledního výpisu z účtu. Kopii OP žalovaný předložil. Výpis z účtu dle karty žalovaného předložen nebyl. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši , částka, , náklady na bydlení ve výši , částka, a ostatní pravidelné výdaje ve výši , částka, . Potvrzení o příjmu bylo předloženo zcela nevyplněné ve formě prázdného formuláře. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že před uzavřením smlouvy činil rozpočet žalovaného , částka, a po uzavření smlouvy by měl činit , částka, . Při výpočtech kalkulovala s životním minimem ve výši , částka, . Dle protokolu o prověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřit žalovaného v insolvenčním rejstříku a z informací z CBCB ověřit jeho předchozí splátkovou morálku. Výstupy těchto prověření však nepředložila. Uzavřela, že žalovaný uvedl příjem ve výši , částka, a po odečtení splátky mu mělo zbývat , částka, k pokrytí životních nákladů /viz kopie OP žalovaného na č. l. 13 p. v. spisu, výzva k zaslání podkladů pro poskytnutí úvěru na č. l. 14 spisu, potvrzení o výši příjmu na č. l. 15 spisu, karta žalovaného – formulář k žádosti o úvěr na č. l. 16 spisu, protokol o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 43 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému tzv. Hello kreditku následně poskytla. Žalovaný úvěr čerpal, a to fakticky ve dvou fázích při zohlednění postoupení pohledávky. V období od , datum, do , datum, u právní předchůdkyně žalobkyně čerpal celkem , částka, a za toto období uhradil , částka, . V období od , datum, do , datum, pak již u žalobkyně čerpal , částka, a uhradil , částka, . Celkem tedy žalovaný čerpal , částka, a uhradil , částka, . Žalovaný byl přitom zjevně seznámen s postoupením pohledávky, neboť i po postoupení pohledávky revolvingový úvěr nadále využíval/viz oznámení o schválení Hello kredit na č. l. 17 spisu, seznam čerpání na č. l. 18-21 spisu, výpis z účtu na č. l. 22-23 spisu/. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně. Žalobkyně jej proto opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek. Naposledy tak učinila předžalobní výzvou, která byla žalovanému odeslána dne , datum, /viz výzvy na č. l. 24-26 spisu, potvrzení o podání na č. l. 27 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve zněním platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnoste