20 C 91/2026-61 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem , částka, . Žalovaná byla povinna úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 18,7 % ročně. Úvěr byl žalovanou opakovaně čerpán a smluvní vztah zahrnoval rovněž povinnost hradit sjednané poplatky, včetně poplatků za upomínky, poplatku za prohlášení úvěru za splatný a poplatku za sjednané pojištění. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a to nejen na základě údajů poskytnutých samotnou žalovanou, ale i z údajů získaných z bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, interních databází a dalších veřejných i neveřejných informačních zdrojů. Současně vyhodnotila příjmy a výdaje žalované a porovnala je se statistickými a demografickými údaji v rámci svého scoringového modelu. Z provedeného posouzení nevyplynula žádná skutečnost, která by bránila poskytnutí úvěru. Žalovaná úvěr řádně čerpala a po určitou dobu jej také splácela. Postupem času se však začala dostávat do prodlení. Žalobkyně následně v souladu se smlouvou přistoupila ke dni , datum, k zesplatnění veškerých pohledávek ze smlouvy. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina , částka, , dlužné poplatky , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, . Žalobkyně se domáhala také úhrady smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, , a to od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši , částka, . Úvěrový rámec představoval výši prvního čerpání. Měsíční splátka byla sjednána ve výši 2,1 % z úvěrového rámce, tj. , částka, . Pro případ, že by bylo provedeno pouze první čerpání úvěru, měl být úvěr splacen v 88 měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,70 %, RPSN činila 21,09 %. Součástí smlouvy bylo rovněž sjednání pojištění schopnosti splácet, přičemž úhrada za toto pojištění byla sjednána ve výši , částka, . Součástí smlouvy byl též sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná byla rovněž seznámena s vysvětlením pojmů užívaných ve smlouvě a s formulářem pro standardní informace o úvěru /viz smlouva o úvěru na č. l. 16-19 spisu, vysvětlení pojmů a formulář pro standardní informace o úvěru na č. l. 42-44 spisu, sazebník na č. l. 54 spisu/. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je vdaná, má základní vzdělání a bydlí v nájemním bydlení. Svůj průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce uvedla ve výši , částka, . Celkový příjem domácnosti vyčíslila na , částka, . Ostatní nezbytné měsíční náklady byly v žádosti vyčísleny na , částka, . Výši příjmu žalovaná doložila potvrzením od zaměstnavatele /viz žádost na č. l. 52-53 spisu, potvrzení o příjmu na č. l. 47 spisu/. Žalovaná úvěr dne , datum, v částce , částka, čerpala, a následně po dlouhou dobu řádně splácela. Dne , datum, čerpala ještě částku , částka, . V období od , datum, do , datum, právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem , částka, /viz platební historie na č. l. 35-38 spisu/. Následně se žalovaná dostávala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně ji proto opakovaně vyzývala k jejich úhradě /viz upomínky na č. l. 39-40 spisu/. Žalovaná byla rovněž opakovaně upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že navzdory upomínkám a upozorněním žalovaná splátky nehradila řádně, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila /viz upozornění na č. l. 20-21 spisu, oznámení na č. l. 22 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Ke dni postoupení právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dluh na jistině úvěru na , částka, a celkový dluh na , částka, . Zjevně přitom zohledňovala rozdělení jednotlivých splátek na část směřující na jistinu úvěru a na části směřující na úhradu úroků a poplatků /viz potvrzení na č. l. 10 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 45 spisu, potvrzení podání na č. l. 46 spisu, výpis z účtu na č. l. 23 spisu, seznam postoupených pohledávek v elektronickém systému CEPR, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, v elektronickém systému CEPR/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní výzva na č. l. 24 spisu/.4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání.9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť v posuzovaném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomic