20 C 92/2026-60 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované jednorázový splátkový úvěr ve výši , částka, . Žalovaná byla povinna úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 9,4 % ročně, a dále hradit sjednané poplatky. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Neomezila se pouze na údaje poskytnuté samotnou žalovanou v žádosti o úvěr ze dne , datum, , ale ověřila také její příjmy, výdaje a celkovou finanční situaci za použití údajů z bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, evidencí Ministerstva vnitra, interních databází a dalších veřejných i neveřejných informačních zdrojů. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vyhodnotila deklarovaný měsíční příjem žalované ve výši , částka, , její životní náklady a dostupné statistické údaje v rámci vlastního scoringového modelu. Z provedeného posouzení pak nevyplynula žádná skutečnost, která by bránila poskytnutí úvěru, a žalovaná byla shledána úvěruschopnou. Žalovaná úvěr čerpala a následně splácela. Postupně se však začala dostávat do prodlení s úhradou jednotlivých splátek a přes zaslané upomínky dlužné splátky nehradila. Právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni , datum, přistoupila k zesplatnění veškerých pohledávek ze smlouvy. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina , částka, , dlužné poplatky , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, . Žalobkyně se dále domáhá smluvního úroku ve výši 9,4 % ročně z částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, , a to od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnou žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu úvěru splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž součástí splátky byla rovněž úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,40 % ročně, RPSN činila 10,16 % ročně. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila , částka, . Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o poplatcích, mj. poplatku ve výši , částka, za zaslání každé písemné upomínky a poplatku ve výši , částka, za prohlášení úvěru za splatný. Součástí smlouvy byl též sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná byla rovněž seznámena s vysvětlením pojmů užívaných ve smlouvě a s formulářem pro standardní informace o úvěru /viz smlouva o úvěru na č. l. 17-19 spisu, vysvětlení pojmů a formulář pro standardní informace o úvěru na č. l. 42-43 spisu, sazebník na č. l. 52 spisu/. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, má střední vzdělání, bydlí v nájemním bydlení a je zaměstnána na dobu neurčitou. Svůj průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce uvedla ve výši , částka, . Celkový příjem domácnosti vyčíslila na Ostatní nezbytné měsíční náklady byly v žádosti vyčísleny na , částka, . V žádosti byla kolonka nazvaná „Číslo BÚ“ proškrtnuta. Zároveň bylo v žádosti uvedeno „Založit nový BÚ: Ano“. Výši příjmu žalovaná doložila potvrzením od zaměstnavatele /viz žádost o úvěr na č. l. 44 spisu, potvrzení o příjmu na č. l. 49 spisu/. Žalovaná úvěr dne , datum, v částce , částka, čerpala, a následně po dlouhou dobu v podstatě řádně splácela. V období od , datum, do , datum, právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem , částka, /viz platební historie na č. l. 45-47 spisu/. Žalovaná se již v průběhu splácení příležitostně dostávala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně ji proto opakovaně vyzývala k jejich úhradě /viz upomínky na č. l. 21, 23, 24 a 38 spisu/. Žalovaná byla rovněž opakovaně upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že navzdory upomínkám a upozorněním žalovaná splátky nehradila řádně, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila /viz upozornění na č. l. 20, 22 a 26 spisu, oznámení na č. l. 25 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Ke dni postoupení právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dluh na jistině úvěru na , částka, a celkový dluh na , částka, . Zjevně přitom zohledňovala rozdělení jednotlivých splátek na část směřující na jistinu úvěru a na části směřující na úhradu úroků a poplatků /viz potvrzení na č. l. 9 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 48 spisu, potvrzení podání na č. l. 50 spisu, výpis z účtu na č. l. 27 spisu, seznam postoupených pohledávek v elektronickém systému CEPR, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, v elektronickém systému CEPR/.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání.10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť v posuzovaném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana s