13 C 209/2020-15 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal částky 10 000 Kč (smluvní pokuty za každé nevrácené zařízení) z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na službu spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu uzavřené mezi účastníky dne [datum]. K poskytování uvedené služby žalobce pronajal žalovanému dva set-top-box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dne [datum] byla smlouva ukončena a žalovaný měl povinnost uvedené zařízení žalobci vrátit, což neučinil. V souladu se smluvními podmínkami se proto žalobce domáhá smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. 2. Dále se žalobce domáhal částky 3 000 Kč za nevrácení každé přístupové karty. Žalobce žalovanému pronajal přístupové karty [číslo] [číslo] které po skončení smlouvy žalovaný nevrátil. Smluvní pokuta činí 1 500 Kč za každou nevrácenou přístupovou kartu. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Soud postupoval dle § 101 ods. 3 o.s.ř. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobce dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému technické zařízení set-top-box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno]. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z předmětné smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný se mj. zavázal vrátit tato zařízení při ukončení smlouvy nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení poskytnutého technického zařízení si účastníci dohodli smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč (viz čl. I. smlouvy [číslo]) a 1 500 Kč za přístupovou kartu. Ke dni [datum] byla smlouva ukončena (viz Výzva k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne [datum]). Žalovaný dosud uvedená technická zařízení žalobci nevrátil. 5. Soud po provedeném dokazování učinil skutkový závěr, že žalovaný jako účastník smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací v podobě poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, převzal od žalobce jako poskytovatele těchto služeb technická zařízení v podobě dvou set-top-boxů a dvou přístupových karet. Smlouva o poskytování těchto služeb však byla ukončena a žalovaný nesplnil svou dohodnutou povinnost tato zařízení žalobci vrátit ve stanovené lhůtě. Pro tento případ byla mezi účastníky smluvena smluvní pokuta 5 000 Kč za každé zařízení set-top boxu a 1 500 Kč za každou přístupovou kartu. 6. Po právní stránce soud učinil následující závěr. 7. Právní posouzení nároku žalobce na zaplacení smluvních pokut za nevrácení technických zařízení, který byl zakotven ve smlouvách o poskytování služeb elektronických komunikací se opírá o ustanovení § 2048 a násl. o. z. 8. Podle §2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva podle §61 a násl. z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na základě nichž žalobce poskytoval žalovanému službu televizního vysílání prostřednictvím satelitu. K poskytování této služby žalovanému poskytl uvedená technická zařízení, která se žalovaný zavázal vrátit v uvedené lhůtě. Pro případ porušení této smluvní povinnosti žalovaným byla v souladu s §2048 o. z. dohodnuta přímo ve smlouvách smluvní pokuta vždy ve výši 5 000 Kč a 1 500 Kč za přístupovou kartu. Žalovaný svou povinnost vrátit uvedená zařízení nesplnil, a proto je nárok žalobce v rozsahu uvedených smluvních pokut důvodný. 10. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s §160 odst. 1 o. s. ř. 11. Rozhodnutí o nákladech řízení se opírá o §142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 12. Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 5 989,5 Kč (2 úkony právní služby po 1 620 Kč a 1 úkon za 810 Kč podle §7 b. 5, §11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 900 Kč (tři režijní paušály po 300 Kč podle §13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 1 039 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč.