15 C 268/2020-23 — Okresní soud v Mostě

1.) Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] s žalovaným smlouvu o zápůjčce. Na základě ní žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 1 000 Kč, kterou jí měl splatit nejpozději do [datum] [právnická osoba] uzavřela s [právnická osoba], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [právnická osoba] za jejími dlužníky. Dne [datum] pak uzavřela [právnická osoba] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [právnická osoba] za jejími dlužníky. Žalobkyně dále uvedla, že [právnická osoba] poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky, na které si žalovaný vyplnil online formulář, nastavil si vlastní dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Online vyplnění žádosti o zápůjčku a její potvrzení žalovaným před odesláním představuje žádost žalovaného o předschválení zápůjčky. Poté, co [právnická osoba] zkontrolovala údaje vyplněné žalovaným ve formuláři, zaslala mu na emailovou adresu nabídku na uzavření smlouvy o zápůjčce s podmínkami jejího poskytnutí. Následně se žalovaný rozhodl, že nabídku na poskytnutí zápůjčky přijme, což oznámil prostřednictvím příslušného tlačítka v emailu a převedl na účet [právnická osoba] prostřednictvím aplikace na internetových stránkách částku ve výši 1 Kč. Zápůjčka je poskytnuta okamžikem odeslání zápůjčky z účtu [právnická osoba] Žalovaný zápůjčku nevrátila 2.) Ve věci soud zjistil následující skutkový stav. 3.) Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [právnická osoba] za jejími dlužníky a stala se tak aktivně legitimovanou k podání žaloby 4.) Z listiny, kterou žalobkyně označila jako smlouvu o zápůjčce s názvem smlouva o úvěru soud zjistil, že obsahuje číslo úvěru [číslo], průkaz totožnosti zákazníka a uživatelské jméno [email]. Identifikační karta zákazníka pak obsahuje kromě shora uvedených údajů i jméno a příjmení žalovaného, datum narození, bydliště, č. OP a č. mob. Listiny nejsou nikým podepsány. Osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s ním žije ve stejné domácnosti. Smlouva nebyla žalovaným podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. To, že žalobkyně tvrdí, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena. 5.) Dle Výpisu z účtu vedeného [právnická osoba] s č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] odešla dne [datum] z tohoto účtu částka 1 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s popisem s názvem [číslo]. 6.) Dále byly předloženy k důkazu Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru a všeobecné obchodní podmínky 7.) Z listin, které žalobkyně k návrhu připojila, soud nemohl učinit žádné zjištění ohledně skutečnosti, zda právní předchůdkyně žalobkyně odeslala částku 1 000 Kč na účet, který je účtem právě žalovaného. Rovněž tak nemohl učinit žádné zjištění ohledně skutečnosti, zda žalovaný převedl na účet [právnická osoba] prostřednictvím aplikace na internetových stránkách částku ve výši 1 Kč. Listiny nejsou nikým podepsány a není vyloučeno, že informace vyplnila jakákoliv jiná třetí osoba. Rovněž z předložených listin nijak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. V zájmu žalobkyně je, aby skutečnost, že s žalovaným uzavřela platnou smlouvu o zápůjčce a na základě ní poskytla žalovanému zápůjčku v částce 1 000 Kč, a to převodem na účet, ze kterého žalovaný převedl na účet [právnická osoba] prostřednictvím aplikace na internetových stránkách částku ve výši 1 Kč. Rovněž, že při poskytnutí zápůjčky ověřila úvěruschopnost žalovaného. Protože se v řízení žalobkyni tyto skutečnosti nepodařilo prokázat, nastupuje institut důkazního břemene. Smyslem tohoto procesního institutu je umožnit soudu vydat rozhodnutí rovněž v těch případech, kdy určitá skutečnost ve sporu rozhodná nebyla dokázána, tedy v případě, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. V tomto případě soud musí rozhodnout v neprospěch toho z účastníků, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost. Soudu tedy nezbylo než rozhodnout v neprospěch žalobkyně, která ačkoliv tvrdila, že s žalovaným právní předchůdkyně uzavřela smlouvu o zápůjčce a na základě ní poskytla žalovanému dne [datum] zápůjčku v částce 1 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného, když tvrzené skutečnosti neprokázala. 8.) Soud byl připraven v souladu s ust. § 118 odst. 3 o.s.ř. vyzvat žalobkyni k prokázání shora uváděných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene, žalobkyně se však z účasti u nařízeného jednání omluvila. 9.) Podle § 2390 obč. zák., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10.) S ohledem na skutečnost, že po provedeném dokazování nezjistil soud, že by žalobkyně vůbec přenechala žalované částku 1 000 Kč, natož s tím, že ji má vrátit dne [datum], nezbylo soudu než žalobu zamítnout. 11.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.