16 C 232/2020-29 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 8 401 Kč, kterou specifikovala tak, že představuje v rozsahu částky 4 960 Kč nezaplacenou kupní cenu telefonního přístroje s [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována tři slova] ([číslo]) [anonymizováno] – Černý (dále jen„ telefonní přístroj“), kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni v Účastnické smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací č.: [číslo], jejíž součástí bylo také ujednání o kupní smlouvě č.: [číslo], ve kterém se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni kupní cenu označeného telefonního přístroje v dohodnutých měsíčních splátkách, což tato v rozsahu částky 4 960 Kč doposud vůči žalobkyni dobrovolně nesplnil ani na základě tzv. předžalobní výzvy. Současně se žalobkyně domáhala zaplacení úplaty za služby třetích stran – tzv. [anonymizováno] v souhrnné výši 3 441 Kč, které tato žalovanému vyúčtovala v měsíčních vyúčtováních, která žalovaný akceptoval, avšak jejich úhradu doposud neprovedl. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně žádala zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí. 2.Žalovaný zůstal ve věci samé bez vyjádření. Platnost smluvního ujednání z výše uvedené účastnické smlouvy a dále z výše uvedené kupní smlouvy ani výši žalované částky a její strukturu tento nezpochybnil. 3.V rámci výzvy vedené ve smyslu ust. § 115a) o.s.ř. vyjádřili účastníci souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání s tím, že vycházel z předložených listinných důkazů. 4.Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] pod číslem: [číslo]„ Účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací“ zahrnující též ujednání o poskytování tzv. služeb třetích stran – [anonymizováno], jakož i ujednání o kupní smlouvě č.: [číslo], jejímž předmětem byla koupě telefonního přístroje specifikovaného v bodě 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jehož cenu se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit postupně v dohodnutých měsíčních splátkách na základě měsíčního vyúčtování. Nedílnou součástí těchto smluv jsou též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s nimiž žalovaný vyslovil souhlas. V rámci uvedeného smluvního ujednání žalobkyně poskytla žalovanému předmětný telefonní přístroj, přičemž pro případ, že žalovaný nebude jeho cenu řádně a včas hradit, bylo dohodnuto, že tento ztratí výhodu splátek a že zbytek neuhrazené kupní ceny se stane jednorázově splatným. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému k úhradě celkem částku 4 960 Kč na kupní ceně telefonního přístroje a dále mu vyúčtovala k úhradě úplatu za tzv. služby třetích stran – [anonymizováno] – ve výši 3 441 Kč (v detailu pak viz vyúčtování č.: [číslo] ze dne [datum] splatné [datum] na částku 1 000 Kč, dále č.: [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum] znějící na částku 3 600 Kč, dále č.: [číslo] ze dne [datum] splatné [datum] znějící na částku 3 441 Kč, dále č.: [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum] znějící na částku 360 Kč). Celkem tak měl žalovaný žalobkyni zaplatit částku ve výši 8 401 Kč, která zůstala zcela bez úhrady z níž zůstala doposud bez úhrady. Takto tedy žalovaný vykázal dluh ve výši 8 401 Kč, který tento nezaplatil ani na základě tzv. předžalobní výzvy, na kterou tento neodpověděl. Obsah výše uvedených dílčích vyúčtování žalovaný akceptoval, protože jej nikdy nečinil pochybným. 5.Tato skutková zjištění žalovaný nezpochybnil a ani je žádným důkazem nevyvrátil. Soud proto na jejich základě ve věci rozhodl. 6.V rámci právního posouzení věci vzal soud v úvahu, že Účastnická smlouva č.: [číslo], ze dne [datum], jakož i na nií navazující kupní smlouva č.: [číslo], jsou dle svého obsahu spotřebitelskými smlouvami, na které dopadá ust. § 1810 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb.“). Dále soud s ohledem na obsah ujednání účastníků v předmětných smlouvách vycházel také z ust. § 1721 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., ze kterého vyplývá, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění a dlužník má povinnost toto právo věřitele splněním uspokojit. V daném případě bylo součástí účastnické smlouvy č.: [číslo] také ujednání žalobkyně a žalovaného o kupní smlouvě č.: [číslo], jejímž předmětem byl výše označený telefonní přístroj, kdy nedoplatek jeho kupní ceny ve výši 4 960 Kč se stal jednorázově splatným poté, co žalovaný přestal dohodnuté splátky na kupní cenu tohoto zařízení žalobkyni hradit. Ujednání o kupní smlouvě soud shledal ujednáním platným, uzavřeným v souladu s ust. § 2079 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., přičemž povinnost žalovaného k zaplacení dohodnuté kupní ceny, respektive její dosud neuhrazené části ve výši 4 960 Kč, vyplývá z ujednání ve smlouvě a dále z ust. § 2118 zák.č. 89/2012 Sb., ve kterém je stanovena povinnost kupujícího k zaplacení kupní ceny věci, kterou tento převzal. Žalovaný předmětný telefonní přístroj od žalobkyně fyzicky převzal, užíval jej, avšak v rozsahu částky 4 960 Kč dosud jeho dohodnutou kupní cenu neuhradil. Dále soud shledal platným též ujednání o zaplacení částky 3 441 Kč jakožto neuhrazené ceny za poskytnuté služby třetích stran – tzv. [anonymizováno], a to s poukazem na obsah předmětné smlouvy, ve které se žalovaný k zaplacení takové částky žalobkyni zavázal. Důsledně uvedenému tedy soud shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu a uložil proto žalovanému, aby tento dlužnou částku ve výši 8 401 Kč žalobkyni zaplatil. Vyhověl dále žalobě též v případě nároku žalobkyně na zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení, a to s poukazem na ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a dále ve spojení s ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb. a. (viz výrok sub. I). 7.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání žaloby, za což mu náleží mimosmluvní odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm.a),b),c) vyhl.č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb. a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. činící částku 189 Kč Celkem tedy dle tohoto propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku 1 489 Kč (tj. 400 Kč náhrada za soudní poplatek plus 1089 Kč jako odměna za právní zastoupení advokátem). Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo proto uloženo, aby zaplatil žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II). 8. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.