17 C 260/2020-22 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a smluvní pokuty (viz žaloba) v odběrném místě nacházející se pod adresou: [adresa]. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. V souladu s uvedeným vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacení záloh. Splatnost jednotlivých záloh byla stanovena v plánu záloh na budoucí období ze dne [datum]. Vyúčtování smluvní pokuty žalobkyně provedla v rámci upomínky ze dne [datum], za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc červen 2019, červenec 2019 splatné [datum], [datum]. Žalobkyně vystavila následující vyúčtování: Faktura [variabilní symbol] za zúčtovací období [datum] – [datum], celkové množství odebrané elektřiny 0,431 MWh, splatná [datum] na částku 2 700,43 Kč. Následně na základě nově, po vystavení původní faktury, poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy skrze OTE musela být uvedená fraktura žalobkyní opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] na částku 3 464,11 Kč, za celkový objem odebrané elektřiny 0,603 MWh v období [datum] – [datum]. Tento opravný daňový doklad se stal splatný dne [datum]. Opravný daňový doklad v sobě zahrnuje původní fakturu [variabilní symbol], kterou tak nahrazuje, a tedy zahrnuje také všechny položky, jež byly vyúčtovány v původní faktuře. Opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované: - 3 264,11 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 0,603 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období [datum] – [datum]. - 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. K úhradě zbývá částka 3 464,11 Kč. Na základě smlouvy vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení žalované faktury [variabilní symbol]. Splatnost faktury byla stanovena v samotné faktuře na [datum]. Vyúčtování smluvní pokuty žalobce provedl v rámci vyúčtování ze dne [datum] pod variabilním symbolem [číslo]. Smluvní strany si ve smlouvě, v odstavci„ Ostatní ujednání“, ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost, a 2 000 Kč pro kategorii maloodběratel a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy (vč. Případné prolongace). V případě zákazníka s distribuční sazbou D01d nebo C01d dle ceníku innogy se částka smluvní pokuty snižuje o polovinu. Žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti vzniklé z uzavřené smlouvy, když konkrétně uhradila zálohu za měsíc červe 2019 a červenec 2019, žalobkyně proto v souladu s uzavřenou smlouvou požaduje uhrazení smluvní pokuty. Žalobkyně dne [datum] v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny, a to z důvodů výše specifikovaného opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovanou. Na možnost ukončení dodávky baly žalovaná upozorněna upomínkou ze dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalované v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve vši 4 800 Kč a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol] vystavené dne [datum], splatné dne [datum] Smluvní pokutu žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje za každý měsíc od měsíce srpna 2019 do měsíce srpna 2020, tedy za 12 měsíců po 400 Kč. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. K úhradě zbývá částka 4 800 Kč. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 756 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 364,11 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč.