22 C 261/2020-20 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byly pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne [datum] č. [anonymizováno] uzavřené mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] znějící na částku 3 556 Kč, kterou byl vyúčtován odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Předmětem řízení byly z uvedené smlouvy rovněž poplatek za odpojení ve výši 907 Kč vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] a náklady spojené s přerušením dodávky ve výši 1 198 Kč vyúčtované fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] Dále byl předmětem řízení poplatek ve výši 95 Kč za upomínku vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. 2. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel uzavřela se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu č. [anonymizováno], v níž se zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii na odběrní místo EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. 3. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal platit za dodanou elektrickou energii cenu dle aktuálního ceníku žalobkyně v zálohových platbách po 410 Kč měsíčně. Žalovaný však řádně nezaplatil za odběr elektřiny dodané mu do odběrného místa v období od [datum] do [datum]. Tento odběr mu byl vyúčtován výše uvedenou fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] Poslední výzvou před přerušením dodávek [číslo] ze dne [datum] byl žalovaný s ohledem na skutečnost, že žalobkyně i přes předchozí upomínání evidovala na zákaznickém účtu žalovaného neuhrazené pohledávky, vyzván k úhradě dlužných pohledávek s upozorněním na přerušení dodávky elektřiny, pokud tak neučiní. 4. Rovněž soud zjistil, že dle Ceníku poplatků je zákazník zavázán nahradit náklady spojené se zahájením procesu přerušení dodávky ve výši 1 197,90 Kč, dále poplatek za přerušení dodávky ve výši 907,50 Kč a poplatek za každou další upomínku ve výši 95 Kč. Poplatek za odpojení ve výši 907 Kč byl žalovanému vyúčtován fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] a náklady spojené s přerušením dodávky ve výši 1 198 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Rovněž byl fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] žalovanému vyúčtován poplatek ve výši 95 Kč za upomínku ze dne [datum]. 5. Ceník žalobkyně učinili účastníci přílohou smlouvy, a to písemným ujednáním ve smlouvě samotné, avšak Ceník žalobkyně nebyl účastníky smlouvy podepsán. 6. Právní posouzení věci se opírá o § 50 odst. 1, §72 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Soud v souladu s těmito zákonnými ustanoveními přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 3 556 Kč odpovídajících výši plnění v podobě elektřiny, které se žalovanému dostalo. Rovněž soud v souladu se smluvním ujednáním žalobkyni přiznal nárok na zaplacení nákladů spojených s písemnou upomínkou žalobkyně ve výši 95 Kč a náklady spojené se zahájením procesu přerušení dodávky elektřiny ve výši 1 198 Kč. 7. K žalovanému poplatku za přerušení dodávky ve výši 907 Kč soud uvádí následující. Soud tento poplatek posoudil jako smluvní pokutu ve smyslu §544 a násl. z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření předmětné smlouvy o dodávce elektřiny (dále jen obč. zák.) když z ceníku žalobkyně nevyplývá, že se jedná o náklady na uvedenou činnost. Naopak, žalobkyně současně žaluje náklady spojené se zahájením procesu přerušení dodávky ve výši 1 198 Kč. 8. Podle §544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 9. Rovněž je třeba uvést, že s ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako fyzická osoba mimo svou obchodní či podnikatelskou činnost, je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o dodávce elektřiny je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §52 a násl. obč. zák. 10. Podle §52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. 11. Podle §52 odst. 2 obč. zák. dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. 12. Podle §52 odst. 3 obč. zák. spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 13. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 14. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR). 15. Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR žalobkyni nepřiznal žalovanou smluvní pokutu za přerušení dodávky ve výši 907 Kč, resp. nárok na ni zamítl, neboť ujednání o ní nebylo součástí smlouvy o dodávce elektřiny samotné, nýbrž bylo součástí malým písmem psaných smluvní podmínek, resp. ceníku poplatků, na který v hlavním textu smlouvy strany pouze poukázaly, a rovněž ceník samotný nebyl opatřen podpisem žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně si tak v právním vztahu nepočínala poctivě a takovému jedná nelze v souladu s výše citovaným nálezem ÚS přiznat právní ochranu. 16. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s ř. 17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Původně byla žalovaná částka 5 756 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 4 849 Kč, tj. v 84 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení jejího neúspěchu (84 % - 16 %) od úspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 68 % vynaložených nákladů. 19. Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce částku 1 489 Kč, 68 % z této částky představuje částku 1 012,52 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána. 20. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř.