22 C 296/2020-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byly pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako oprávněným zákazníkem. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] znějící na částku 1 615 Kč, kterou byl vyúčtován odběr plynu za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Dále byla z titulu uvedené smlouvy předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] znějící na částku 1 550 Kč, kterou byl vyúčtován odběr plynu za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Dále byla předmětem řízení opravná faktura [číslo] znějící na částku 175 Kč, kterou byl dovyúčtován odběr plynu za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Dále byly předmětem řízení poplatky vždy ve výši 240 Kč za upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. 2. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel uzavřela se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o dodávce plynu, v níž se zavázala dodávat žalovanému plyn na odběrní místo na adrese [adresa žalovaného]. 3. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal platit za dodaný plyn cenu dle aktuálního ceníku žalobce. Žalovaný však řádně nezaplatil za odběr plynu dodaného mu do odběrného místa v období od [datum] do [datum]. Tento odběr mu byl vyúčtován výše uvedenými fakturami [číslo]. 4. Rovněž soud zjistil, že Všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu je žalobkyně oprávněna vyúčtovat zákazníkovi smluvní pokutu stanovenou ceníkem smluvních pokut za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti. Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu jsou formulářového charakteru a jsou psány drobným písmem. Tyto smluvní podmínky nebyly žalovaným podepsány. 5. Právní posouzení věci se opírá o §72 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Soud v souladu s těmito zákonnými ustanoveními přiznal žalobkyni právo na zaplacení částek odpovídajících výši plnění v podobě plynu, které se žalovanému dostalo. 6. K žalovaným poplatkům za upomínky v celkové výši 960 Kč (4 x 240 Kč), soud uvádí následující. Soud tyto poplatky posoudil jako smluvní pokuty ve smyslu §2048 a násl. o. z., když ze Všeobecných obchodních podmínek ani z ceníku žalobkyně ani z jejich výše nevyplývá, že se jedná o náklady na uvedené činnosti. 7. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 8. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 9. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 10. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z. 11. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 12. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR). 13. Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR žalobkyni nepřiznal žalované smluvní pokuty za písemné upomínky, resp. nárok na ně zamítl, neboť ujednání o nich nebylo součástí smlouvy o dodávce plynu samotné, nýbrž bylo součástí malým písmem psaných smluvní podmínek a ceníku, na které v hlavním textu smlouvy strany pouze poukázaly, a rovněž smluvní podmínky samotné nebyly opatřeny podpisem žalovaného jako spotřebitele. Původní věřitel si tak v právním vztahu nepočínal poctivě a takovému jedná nelze v souladu s výše citovaným nálezem ÚS přiznat právní ochranu. 14. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Původně byla žalovaná částka 4 300 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 3 340 Kč, tj. v 78 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení jejího neúspěchu (78 % - 22 %) od úspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 56 % vynaložených nákladů. 17. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce částku 1 489 Kč, 56 % z této částky představuje částku 833,84 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána. 18. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř.