48 C 133/2020-30 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 23 416,01 Kč, poplatky 700 Kč, úrok 1 416,38 Kč, smluvní pokuta 473,07 Kč, náklady vymáhání 50 Kč, dlužné pojistné 497,65 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 264 Kč, který měl žalovaný splácet po 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr vyčerpal dne [datum]. Pro prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Žalovanému byla marně zaslána předžalobní upomínka. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo soudu sděleno, že ji ověřoval původní věřitel a k tomu byl soudu předložen důkaz. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé a k jednání se nedostavil. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí tak nemohl při jednání poučit dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Smlouva o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná pohledávka nebyla postoupena zpět. Smlouva o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] prokazuje postoupení pohledávek žalobkyni, žalovaný úvěr [číslo] byl postoupen v příloze [číslo] pod [číslo]. Žádost / smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] prokazuje, že ji uzavřel žalovaný s [anonymizována čtyři slova] zastoupenou [příjmení] [jméno], a.s, žalovaný uvedl příjmy 25 000 Kč a výdaje na bydlení 2 000 Kč. Byl mu poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 35 000 Kč, měsíční úhrada ve výši minimálně 500 Kč, smluvní úrok z úvěru ve výši 22,68% ročně, součástí bylo i pojištění s poplatkem 50 Kč měsíčně. Dále byl součástí smlouvy i úvěr na PC, notebook s cenou 21 504 Kč, měsíční splátka 981 Kč po dobu 24 měsíců, smluvní úrok 8,86% ročně, cena čerpání 3 192 Kč, součástí bylo i pojištění. Smlouva neobsahuje úvěr [číslo]. Výpis z úvěrového účtu [číslo] popisuje obraty na úvěrovém účtu [číslo] první pohyb na účtu je ze dne [datum], není uvedena u něj žádná částka, ani zda se jedná o debet či kredit, je označen„ [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] [číslo]“. Není zřejmé, zda a případně komu byla částka 21 504 Kč vyplacena. Druhý pohyb na účtu je ze dne [datum], není uvedena u něj žádná částka, ani zda se jedná o debet či kredit, je označen„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo]“. Není zřejmé, zda a případně komu byla částka 13 000 Kč vyplacena. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. Odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy [číslo] ze které vyplývá závazek splatit úvěr ve výši 35 264 Kč. Vyzvala žalovaného k úhradě. Potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum] prokazuje, že [právnická osoba] potvrdilo úhradu za postoupení pohledávek žalobkyní ze dne [datum]. Předávací protokol ze dne [datum] prokazuje předání podkladů k postoupeným pohledávkám k postoupení ze dne [datum]. Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktu a služeb [číslo] prokazuje, že ji uzavřel žalovaný s předchůdkyní žalobkyně, obsahuje obecná ustanovení, žádná část se neodkazuje konkrétně na smlouvy [číslo] či [číslo]. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena žalobkyni. Předdotaz v [anonymizováno] neprokazuje nic o úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že její předchůdce uzavřel s žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] jíž umožnil žalovanému disponovat částkou 35 264 Kč, splátky měl hradit ve výši 1 000 Kč. Listinné důkazní prostředky předložené soudu však prokazují, že žalovaný uzavřel prostřednictvím [právnická osoba], s předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo]. Tato smlouva obsahovala 2 závazky, první závazek byl kontokorent s úvěrovým rámcem 35 000 Kč se splátkami po 500 Kč měsíčně a druhým závazkem byl úvěr na PC, notebook ve výši 21 504 Kč, který měl žalovaný splácet po 981 Kč. Žalobkyně však soudu nepředložila k důkazu v žalobě tvrzenou úvěrovou smlouvu [číslo] soud tak nemá existenci této úvěrové smlouvy za prokázanou, nezná tak ani její obsah. Soud se dále zabýval tím, zda doložená úvěrová smlouva [číslo] není totožná s tvrzenou úvěrovou smlouvu [číslo]. Soud k tomuto závěru nedospěl. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že na základě tvrzené smlouvy [číslo] bylo žalovanému umožněno disponovat s finančními prostředky ve výši 35 264 Kč s měsíčními splátkami 1 000 Kč. Takové smluvní ujednání však smlouva předložená soudu neobsahuje, soudu ani nebyl předložen důkazní prostředek o tom, že by na základě doložené smlouvy [číslo] byla žalovanému vyplacena částka 35 264 Kč z kontokorentu, který měl žalovaný splácet po 500 Kč. To že tvrzená úvěrová smlouvy je zmiňována v listinách jako je předžalobní upomínka, výpis z úvěrového účtu, či oznámení o postoupení pohledávky neprokazuje její skutečnou existenci, obsah ani to, zda ji vůbec uzavřel žalovaný. Soud se tak dále zaobíral tím, zda byla žalovanému vyplacena žalovaná částka 35 264 Kč, či alespoň nějaká částka, ze smlouvy [číslo] aby se mohlo na jeho straně jednat o bezdůvodné obohacení. Soudu nebyl předložen jediný doklad o vyplacení této částky žalovanému. Výpis z úvěru [číslo] neprokazuje, že by bylo cokoli vyplaceno, natož přímo žalovanému, jak je tvrzeno v žalobě, natož aby mu bylo umožněno s vyplacenou částkou disponovat, jak je tvrzeno v žalobě. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouvy [číslo] se žalovaným a ani poskytnutí této částky, či jakékoli jiné částky, z tvrzené smlouvy, žalovanému. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohl ji soud poučit dle § 118a o.s.ř. a vyzvat ji k doplnění tvrzení a označení důkazních prostředků. Jelikož se žalobkyni nepodařilo prokázat tvrzené uzavření smlouvy [číslo] či čerpání částky 35 264 Kč žalovaným, případně alespoň to, že se mu tato částka, či jakákoli nižší částka, dostala do dispozice, zamítl soud žalobu pro neunesení břemena důkazního. Jelikož byl žalovaný zcela úspěšný v řízení, vzniklo mu právo dle § 142 odst. 1 o. s. ř. na náhradu nákladů řízení. Pro pasivitu žalovanému však žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.