50 C 83/2020-26 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 309,12 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný se prostřednictvím internetové domény právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) zaregistroval do systému žalobkyně za účelem využívání jejích služeb. Současně se žalovaný měl seznámit s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že žalovaný požádal v elektronické formě o poskytnutí úvěru ve výši 1 600 Kč a jeho zaslání na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žádosti žalovaného mělo být vyhověno a následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 600 Kč. Úvěr měl být splatný dne [datum]. Žalobkyně žalobou požaduje zaplacení jistiny ve výši 1 600 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1709,12 Kč. Na žalobkyni přešla pohledávka na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým souhlasem souhlasí, když se k jim zaslané výzvě nevyjádřili (žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel). Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [anonymizováno] ze dne [datum], soud zjistil, že smlouva není žalovaným podepsána, resp. namísto podpisu je k jménu žalovaného jako dlužníka připojen text„ SMS kód: [anonymizováno]“ Vlastní text dokumentu pak obsahuje ustanovení o výši úrokové sazby 40 % p. a. a RPSN 9 742,60 %. Splatnost úvěru měla činit 29 dní a částka k úhradě měla činit 2 303,97 Kč. Ve smlouvě jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, jako jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, číslo bankovního účtu [bankovní účet]. Z potvrzení o platbě vyplývá, že na účet žalovaného byla zaslána platba ve výši 1 600 Kč dne [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že výzva byla odeslána a žalovaný vyzván k zaplacení 6 800 Kč do 3 dnů od doručení výzvy. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. I kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba, disponující jeho osobními údaji. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně tvrdí, že přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalovanému k tíži. Samotná komunikace z počítače žalovaného nijak neprokazuje, že žalovaný vyjadřoval souhlas s právě tím textem úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek, které v tomto řízení předkládá žalobkyně. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 1 100 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 1 600 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatnění poskytnutí částky (úrokem či poplatkem). Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. S ohledem na neexistenci uzavření platné smlouvy mezi účastníky nebyla platně sjednána ani ujednání o smluvní pokutě či poplatcích. Proto soud nárok na zaplacení smluvní pokuty a poplatku za uzavření úvěrové smlouvy zamítnul. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když míra úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu je stejná.