50 C 91/2020-30 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 400 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný se prostřednictvím internetové domény právní předchůdkyně žalobkyně ([příjmení] [příjmení] p.l.c.) zaregistroval do systému žalobkyně na [anonymizováno], za účelem využívání jejích služeb. Současně se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že žalovaný požádal v elektronické formě o poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč a jeho zaslání na běžný účet žalovaného č. účtu [bankovní účet]. Žádosti žalovaného bylo po prověření jeho úvěruschopnosti vyhověno a následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 2 500 Kč. Úvěr měl být splatný dne [datum]. Žalobkyně žalobou požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 500 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 900 Kč. Na žalobkyni přešla pohledávka na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým souhlasem souhlasí, když se k jim zaslané výzvě nevyjádřili (žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena náhradně na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel). Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], soud zjistil, že smlouva není žalovaným podepsána. Vlastní text dokumentu pak obsahuje ustanovení o výši úrokové sazby 0 % p.a. a RPSN 2 514,82%. Splatnost úvěru byla dohodnuta do [datum] a částka k úhradě měla činit 3 575 Kč, kdy navýšení tvoří poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 075 Kč. Ve smlouvě jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, jako jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, číslo bankovního účtu [bankovní účet]. Z dodatku [číslo] soud zjistil, že byla prodloužena doba splatnosti do [datum] a došlo ke zvýšení poplatku za prodloužení splatnosti úvěru ve výši 825 Kč, celkem na částku 4 400 Kč. Z potvrzení o platbě vyplývá, že na účet žalovaného číslo [bankovní účet] byla zaslána platba ve výši 2 500 Kč. Z potvrzení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že účet číslo [bankovní účet], patřil žalovanému. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že výzva byla odeslána a žalovaný vyzván k zaplacení 4 900 Kč do 3 dnů od doručení výzvy. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ ani dodatku k ní, nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani právní předchůdkyní žalobkyně. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 2 500 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 2 500 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatnění poskytnutí částky (úrokem či poplatkem). Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. S ohledem na neexistenci uzavření platné smlouvy mezi účastníky nebyla platně sjednána ani ujednání o poplatcích. Proto soud nárok na zaplacení poplatku za uzavření úvěrové smlouvy a prodloužení splatnosti úvěru zamítnul. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.