10 C 107/2020-47 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] představující nedoplatek vzniklý vyúčtováním záloh na služby, které byly poskytnuty v souvislosti s užíváním bytu ve vlastnictví žalované v období od ledna 2018 do listopadu 2018. Uvedl, že žalovaná byla v uvedené době vlastníkem bytu [číslo] v bloku [anonymizováno] v [obec] a byla členem společenství vlastníků. Z toho důvodu byla povinna zaplatit nedoplatek z vyúčtování do [datum] a v případě prodlení úroky z prodlení ve výši vyplývající ze Stanov – 0,1 % denně. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Po splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud k projednání věci nenařizoval jednání, věc posoudil a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Z listinných důkazů bylo zjištěno následující: žalovaná byla vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa] v [obec] [obec] a spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku do [datum] (výpis z katastru nemovitostí a informace o jednotce), kdy byla jednotka převedena kupní smlouvou na [jméno] [příjmení]. Jednotka je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro obec Litvínov, katastrální území Janov u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most. Jako vlastník jednotky byl žalovaný členem Společenství vlastníků jednotek. Podle Stanov byl žalovaný povinen včas hradit příspěvky na správu nemovitých věcí a zálohy na služby a uhradit nedoplatek z vyúčtování služeb nejpozději do 31. 7. následujícího roku. V případě prodlení s peněžitým plněním trvajícím déle než 5 dnů, je podle Stanov každý člen povinen uhradit společenství úrok ve výši 1 promile z dlužné částky denně, nejméně [částka] za každý i započatý měsíc (článek 5 Stanov společenství vlastníků jednotek). 4. Vyúčtováním zálohových plateb za rok 2018 byl vyčíslen nedoplatek ve výši [částka], který měl být uhrazen nejpozději do [datum] (řádné vyúčtování). Vyúčtování bylo žalované zasláno (kniha odeslané pošty). Před podáním žaloby u soudu jí byla doručena předžalobní upomínka, a to doporučeně (předžalobní upomínka a poštovní podací arch). 5. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalovaná byla vlastníkem shora označené bytové jednotky, a že nesplnila povinnost zaplatit nedoplatek vzniklý vyúčtováním služeb za rok 2018. Od [datum] je v prodlení se zaplacením nedoplatku ve výši [částka]. Žaloba byla v této části shledána důvodnou a soud jí vyhověl. Žalobě bylo vyhověno i v části, v níž žalobce požadoval zaplacení nákladů za tvorbu a zaslání upomínky a předžalobní výzvy – [částka]. 6. Zjištěný stav byl posouzen podle § [číslo] odst. 1 a § 1181 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterých je vlastník jednotky povinen přispívat na správu domu a pozemku dohodnutý příspěvek a platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby). Současně má právo na vyúčtování záloh do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Také podle Stanov společenství – článek 5 odstavec 2 - je žalovaná jako vlastník jednotky povinna hradit příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku a zálohy na služby poskytované při užívání bytu, jakož i nedoplatky vzniklé vyúčtováním zálohových plateb. 7. Vzhledem k tomu, že je žalovaná se splněním platební povinnosti v prodlení, byla jí uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně s tím, že tato výše byla dohodnuta ve Stanovách. V článku 5 odst. 2 písm. d) Stanov se uvádí:„ v případě prodlení s peněžitým plněním ve prospěch společenství, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je člen společenství povinen uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně, nejméně však [částka] za každý i započatý měsíc prodlení, případně úrok nebo poplatek z prodlení stanovený jiným právním předpisem.“ 9. Žalobce nemůže, dle názoru soudu, požadovat úrok z prodlení upravený pouze ve stanovách. Stanovy, byť v některých případech představují smlouvu sui generis (a ve vztahu k vnitřním poměrům korporací takovou povahu mají), totiž nejsou ujednáním mezi stranami. Rozhodnutím orgánu žalobce (rozhodnutím shromáždění vlastníků) nemůže být žalovaným vnucena povinnost plnit žalobci sankce nad rámec smlouvy či zákona a žalovaní se k vyšším než zákonným úrokům z prodlení nezavázali. Žalobci jako společenství vlastníků jednotek zákon nesvěřuje pravomoc modifikovat pro potřebu poměrů žalobce a jeho členů výši úroku z prodlení. Majoritní vlastník či skupina vlastníků jednotek tak nemohou ostatním vlastníkům vnutit sankce v podobě vyšších než zákonných úroků z prodlení. Žalobce proto nemůže požadovat vyšší než zákonný úrok z prodlení. 10. Žalobci byl přiznán úrok z prodlení ve výši vyplývající z nař. vlády 353/2013 Sb., tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Roční sazba úroku z prodlení je tedy 8 % + repo sazba ČNB k poslednímu dni předcházejícího pololetí. V části, v níž žalobce požadoval úrok vyšší, byla žaloba zamítnuta. 11. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v plné výši i tehdy, pokud měl neúspěch v nepatrné části. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek – [částka] a náklady za právní zastoupení. Soud přiznal žalobci právo na odměnu za 2 úkony (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) ve výši 2 x [částka], dvě paušální náhrady hotových výdajů – 2 x [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši [částka]. Celkové náklady řízení činí [částka].