11 C 53/2020-42 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se měla žalovaná dopustit nevyplacením přeplatků z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum]. Dle názoru žalobkyně se jednalo, ze strany žalované, o úmyslné bezdůvodné obohacení a promlčecí doba tak je desetiletá a žaloba tedy byla podána včas. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, když dle jejího názoru je žalovaná pohledávka promlčená ve všech jejích dílčích částech, neboť na věc se vztahuje obecná promlčecí doba v délce tří let. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky 293 v [obec], [ulice a číslo] (výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku). Žalobkyně bylo doručeno vyúčtování za jednotku za období [datum] až [datum] s přeplatkem ve výši 1 395 Kč, za období [datum] až [datum] s přeplatkem ve výši 1 536 Kč, za období [datum] až [datum] s přeplatkem ve výši 348 Kč, za období [datum] až [datum] s přeplatkem ve výši 2 327 Kč (vyúčtování služeb). Žalobkyně ve věci, vedené zdejším soudem pod sp. zn. 17C 250/2015, žalovala [anonymizována čtyři slova] o zaplacení částky 5 606 Kč s přísl., když ve vyjádření žalovaného je tvrzeno, že žalobkyně sama měla soudně (rozsudek zdejšího soudu ve věci č.j.: 22C 739/2009-43) uloženou povinnost uhradit žalovanému částku 5 693 Kč z titulu jejího dluhu vůči žalovanému (vyjádření ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyplacení shora uvedených přeplatků dne [datum] (výzva). 4. Důkaz dalšími listinami soud neprovedl, neboť by jednak nemohly mít vliv na rozhodnutí soudu ve věci, jednak se nevztahovaly k projednávanému předmětu řízení. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: na danou věci dopadá jednak ust. § 107 odst. 1, odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dle kterého právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Dle ust. § 629 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, promlčecí lhůta trvá tři roky. Dle ust. § 638 odsst. 1 cit. zák. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Je třeba zdůraznit, že v dané věci nedošlo k úmyslnému bezdůvodnému obohacení žalované, neboť ta, zcela důvodně, přeplatky žalobkyně v rozhodném období započetla na předchozí dluh žalobkyně, přisouzený žalované jiným rozhodnutím soudu, což ostatně tvrdila sama žalobkyně. Veškerá tvrzení žalobkyně však nemají vliv na rozhodnutí soudu ve věci, neboť žaloba byla podána až dne [datum], přičemž k promlčení u jednotlivých dílčích nároků žalobkyně došlo [datum], resp. [datum], resp. [datum], resp. [datum]. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 606 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.