12 C 331/2021-24 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 720 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně, uzavřela žalobkyně s žalovanou studijní smlouvu, na základě které měla žalobkyně povinnost poskytnout žákovi [jméno] [příjmení], narozeném [datum], základní vzdělání odpovídající povinné školní docházce a žalovaná se zavázala platit školné ve výši 8 400 Kč ročně. Žalovaná nezaplatila školné řádně a včas a vznikl jí tak dluh ve výši 10 920 Kč za období od září 2019 do listopadu 2020. Dále žalovaná nedoplatila cenu adaptačního výjezdu ve výši 800 Kč. Žalovaná [datum] zaplatila žalobkyni 1 000 Kč, celkový dluh tak činí 10 720 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze studijní smlouvy soud zjistil, že uzavřela žalobkyně s žalovanou studijní smlouvu, na základě které měla žalobkyně povinnost poskytnout žákovi [jméno] [příjmení], narozeném [datum], základní vzdělání odpovídající povinné školní docházce a žalovaná se zavázala platit školné ve výši 8 400 Kč ročně, a to prostřednictvím měsíčních splátek. 5. Žalovaná nezaplatila školné řádně a včas vznikl jí tak dluh ve výši 10 920 Kč za období od září 2019 do listopadu 2020. Dále žalovaná nedoplatila cenu adaptačního výjezdu ve výši 800 Kč. Žalovaná [datum] zaplatila žalobkyni 1 000 Kč, celkový dluh tak činí 10 720 Kč. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník („o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. V souzené věci žalobkyně nezohlednila zaplacenou částku 1 000 Kč v požadovaném příslušenství pohledávky. Vzhledem k tomu, že byla platba učiněna v září 2020, má soud za to, že tato platba měla (částečně) pokrýt cenu školného za rok 2020 [číslo]. Soud tak částku započetl na splátku za měsíc září a částečně na splátku za měsíc říjen a v této části žalobu zamítl. V ostatním žalobě soud vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že splnila veškeré své povinnosti ze smlouvy a žalovaná naopak své povinnosti ze smlouvy nesplnila a je v prodlení s jejich plněním. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež jenž měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 720 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.