12 C 421/2020-21 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 26 496 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovaným. Dle tvrzení žalobce, uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o zápůjčce, kde se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 1 104 Kč zápůjčku vrátí a společně s tím zaplatí žalobci poplatek za poskytnutou zápůjčku 12 496 Kč. Žalovaný neuhradil žalobci ničeho, a proto se stala zápůjčka 40. dnem prodlení s úhradou splatná bez dalšího. Před uzavřením smlouvy posoudil administrátor zápůjčky, [právnická osoba], [IČO] společně s žalobcem úvěruschopnost žalovaného a posoudili žalovaného jako úvěruschopného na základě informací získaných z občanského průkazu (včetně ověření občanského průkazu, zdali není odcizený), výpisem z účtu žalovaného ne staršího než 3 měsíce, výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele a telefonickým ověřením výše příjmu žalovaného u zaměstnavatele a výpisem z katastru nemovitostí. Dále žalobce zjistil, že žalovaný má hlášen trvalý pobyt v nemovitosti, která je ve vlastnictví matky žalovaného. Z výše uvedených zdrojů žalobce zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí 15 240 Kč, pravidelné měsíční náklady žalovaného činí 7 000 Kč měsíčně, pravidelné měsíční splátky žalovaného činí 3 000 Kč. Na základě těchto údajů posoudil žalobce žalovaného jako úvěruschopného s měsíčním použitelným příjmem ve výši 5 240 Kč. 2. Z důvodu, že žalovaný nezaplatil na poskytnutou zápůjčku ničeho a je v prodlení s placením, požaduje žalobce zaplacení částky 26 496 Kč skládající se z poskytnuté zápůjčky 14 000 Kč a z poplatku za poskytnutou zápůjčku 12 496 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 26 496 Kč za období od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o poskytnutí zápůjčky soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), kde se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč (čl. 3 písm. a. smlouvy). Za to se žalovaný zavázal, že poskytnutou zápůjčku vrátí a zaplatí žalobci úrok ve výši 12 496 Kč (čl. 3 písm. b. smlouvy), a to prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 1 104 Kč (čl. 3 písm. c. a e. smlouvy), přičemž první splátka byla splatná dne [datum] (čl. 3 písm. j smlouvy). Ze smlouvy soud dále zjistil, že v případě prodlení s placením některé ze splátek přesahujícího 20 dnů se celá jistina stává splatnou nejpozději 40. dnem prodlení (čl. 4 smlouvy). Pro případ prodlení žalovaného si účastníci ujednali úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 4 % denně za každý započatý den prodlení (čl. 4 smlouvy). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil první splátku splatnou dne [datum], se celá jistina stala splatnou dne [datum] a ode dne [datum] je žalovaný v prodlení s placením celé zesplatněné jistiny. Z lustračního formuláře [číslo] soud zjistil, že před uzavřením smlouvy provedl žalobce prostřednictvím administrátora zápůjčky posouzení úvěruschopnosti žalovaného, na základě kterého zjistil měsíční splátky žalovaného na jiný úvěr ve výši 3 000 Kč (oddíl B. lustračního formuláře), měsíční výdaje žalovaného ve výši 7 000 Kč (oddíl B. lustračního formuláře) a pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši 15 240 Kč (oddíl C. lustračního formuláře). Z lustračního formuláře soud dále zjistil, že žalobce provedl kontrolu údajů uvedených žalobcem výpisem z Centrální evidence exekucí a výpisem z Insolvenčního rejstříku, obojí s negativním výsledkem (oddíl C lustračního formuláře). Z výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že poslední měsíční obrat žalovaného na bankovním účtu činil 15 240 Kč. Ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce činil použitelný příjem žalovaného částku 5 240 Kč. Na základě získaných údajů posoudil žalobce žalovaného jako úvěruschopného. Žalovaný nezaplatil na poskytnutou zápůjčku ničeho a je v prodlení s plněním svých smluvních povinností. Z důvodu, že je žalovaný v prodlení, požaduje žalobce též zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, a to za období od [datum] do zaplacení. 6. Závěr o skutkovém stavu je následující. Žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému zápůjčku 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku žalobci vrátit a společně s tím zaplatit žalobci úrok 12 496 Kč, a to prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 1 104 Kč. Žalovaný tak neučinil, když nezaplatil první splátku a je v prodlení s jejím placením. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudil žalobce nad rámec svých povinností úvěruschopnost žalovaného posouzením jeho příjmů a výdajů a ověřením těchto uvedených údajů a posoudil žalovaného jako úvěruschopného s použitelným příjmem 5 240 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním svých povinností, požaduje žalobce též zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] do zaplacení. 7. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle nařízení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení soud co do požadované částky 26 496 Kč žalobě vyhověl, jelikož žalobce předloženými důkazy prokázal, že splnil veškeré své smluvní povinnosti, tedy že poskytl žalovanému zápůjčku a naopak žalovaný nesplnil své smluvní povinnosti, když stanoveným způsobem zápůjčku nevrátil a nezaplatil žalobci úrok za poskytnutou zápůjčku. Vzhledem k tomu, že soud zjistil, že celá dlužná jistina se stala splatnou až dne [datum] a první den prodlení žalovaného nastal dne [datum], soud v části, kde se žalobce domáhal úroku z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal nezastoupenému žalobci, jehož neúspěch ve věci byl pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalobce jsou představovaný soudním poplatkem ve výši 1 060 Kč.