12 C 90/2021-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 17 514 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalovaná s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla původní věřitelka žalované úvěr 19 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala původní věřitelce zaplatit 22 248 Kč. 2. Pohledávku ze smlouvy postoupila původní věřitelka na žalobkyni. 3. Žalobkyně uzavřela s žalovanou [datum] dohodu o splátkách dluhu, kde žalovaná zároveň uznala svůj dluh co do důvodu a výše. Žalovaná se dostala do prodlení s placením 3. a 4. splátky. Žalobkyně tak zbývající část dlužné jistiny ve výši 21 114 Kč zesplatnila. 4. Na výzvu soudu, aby žalobkyně uvedla, jakým způsobem zkoumala původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a z jakých listin původní věřitelka vycházela při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěru, žalobkyně uvedla, že těmito listinami nedisponuje. Ze stejného důvodu vzala žalobkyně co do částky 7 236 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně ze 7 236 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zpět. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Soud nařídil jednání a provedl dokazování v rozsahu potřebném pro vydání rozhodnutí. 7. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr 19 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Za to se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce 22 248 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Smlouva byla uzavřena [datum]. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka byla postoupena. 10. Z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně odeslala oznámení o postoupení pohledávky žalované [datum]. 11. Z dohody o splátkách soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyni dohodu o splátkách, kde se žalovaná zavázala splatit svůj dluh 21 114 Kč prostřednictvím 12. měsíčních splátek ve výši 1 600 Kč a 13. splátky ve výši 1 914 Kč. 12. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně z důvodu prodlení žalované s placením 3. a 4. splátky, zesplatnila zbývající část dlužné jistiny ve výši 17 514 Kč. 13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil a v ostatním žalobě vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo předloženými důkazy prokázat, že původní věřitelka poskytla žalované úvěr a za tento úvěr nezaplatila žalovaná ujednanou částku. Následně pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila původní věřitelka na žalobkyni a žalovanou o tom vyrozuměla. 17. Z důvodu pasivity žalované, která se k jednání nedostavila, a s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Odo 1022/2002, se soud nezabýval neplatností úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to z důvodu, že žalovaná svůj dluh co do důvodu a výše uznala. Důkazní břemeno na prokázání neexistence dluhu tak leželo na žalované, která důkazní břemeno neunesla. Podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Žalovaná nebyla jednání přítomna, a proto ji soud nemohl poučit o tom, že nenavrhla a nepředložila žádné důkazy prokazující neexistenci dluhu v době uzavření dohody o splátkách. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci poměrně úspěšnější, přiznal poníženou náhradu nákladů řízení ve výši 350,38 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 514 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč, to vše pouze z 18,10 %. Nárok žalobkyně byl ke dni vyhlášení rozsudku představován jistinou 17 514 Kč a úrokem z prodlení 562,19 Kč, tj. celkem 18 076,19 Kč představující 100 % úspěch ve věci. Soud žalobkyni přiznal pouze jistinu 10 278 Kč a úrok z prodlení 395,80 Kč, tj. celkem 10 673,80 Kč, představující 59,05 % úspěch ve věci žalobkyně. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení pouze z 18,10 % (59,05 % - 40,95 %). 19. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za jeden úkon – jednoduchá výzva k plnění, jelikož žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by tuto výzvu žalobkyni odeslala. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně jednání nebyla přítomna, a proto ji soud nemohl poučit o tom, že nenavrhla a nepředložila žádné důkazy prokazující tvrzení žalobkyně, že odeslala žalované jednoduchou výzvu k plnění.