13 C 260/2021-22 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se domáhal zaplacení částky 13 664 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce s právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba], [IČO] to dne [datum] [číslo] na základě níž předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný zvolil ve smlouvě doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 232 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však splátky řádně nehradil. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil celkem částku ve výši 488 Kč Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství částku 13 664 Kč. V žalobě dále žalobce uvedl, že na něho pohledávka přešla v důsledku postoupení na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi žalobcem a původním věřitelem dne [datum] a že postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Soud postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Ze skutkových okolností uvedených v žalobě, které soud považoval pro účely rozhodnutí za nesporné, vyplynulo, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku 8 000 Kč, žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit, ale půjčku přestal splácet. Právní posouzení vychází z § 657 a násl. zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ve znění účinném do 31.12.2013, podle kterých platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Výrok o povinnost platit úrok z prodlení vychází z § 517 odst. 2 obč. zák., jeho výše pak z nař. vlády 351/2013 Sb. a z čl. 3 Smluvních podmínek. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který měl ve věci úspěch. Žalobci, který měl ve věci úspěch, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly zaplacením soudního poplatku - 800 Kč a v souvislosti s právním zastoupením. Za právní zastoupení mu byla přiznána odměna za tři úkony právní pomoci po 300 Kč, tři režijní paušály (paušální náhrady hotových výdajů) po 100 Kč a 21% DPH. Celkové náklady řízení činí 2 252 Kč.