15 C 273/2021-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se jako provozovatel distribuční soustavy domáhal zaplacení neoprávněné dodávky zemního plynu ve výši 2 703,37 Kč. Žalobu zdůvodnil tím, že pro neplnění platebních povinností vyplývajících ze smluvního vztahu ukončil obchodník s plynem tento smluvní vztah se žalovanými na odběrném místě č. [anonymizována dvě slova] v [obec], [ulice a číslo]. Pak pokud se žalobci nepodaří demontovat ve lhůtě 30ti dnů měřící zařízení, je odběr kvalifikován jako neoprávněný. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaní odebírali na adrese výše uvedené v období od [datum] do [datum] plyn, aniž by měli uzavřenu smlouvu o dodávce plynu. Došlo tak k neoprávněné distribuci plynu. Dne [datum] vystavil žalobce fakturu [variabilní symbol] za období od [datum] do [datum] ve výši 2 03,37 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný a doručil ji žalovaným. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla [číslo] na odběrném místě k třicátému dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce do odběrného místa, tj. ke dni [datum], který vyplývá z ukončovací faktury [variabilní symbol], stav 308 m3 (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5 odst. 4 vyhl. [číslo] Sb – viz. protokol o neúspěšných pokusech demontáže ve dnech [datum] a [datum] a stavem měřidla ke dni [datum], kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení, se stavem měřidla 392 m3. Žalobce vyzval žalované k úhradě škody, která mu tím vznikla rovněž předžalobní upomínkou. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Žalovaní i přesto, že smlouva o sdružených dodávkách plynu byla ze strany obchodníka s plynem ukončena, plyn i nadále v žalovaném období odebírali. 5. [příjmení], kterou žalobce nyní žaluje, odpovídá náhradě za skutečný odběr plynu, který byl zjištěn jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla v odběrném místě ke dni ukončení smlouvy, tj. ke dni [datum] (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb., v platném znění, o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu) a stavem měřidla ke dni [datum], kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. [spisová značka], jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřícího přístroje reálně určit.“ Ač se toto řízení týkalo odběru elektřiny, soud má za to, že ho lze analogicky užít i na případy neoprávněného odběru plynu. 6. Podle § 1958 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.zák.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením do prodlení. 7. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 1970 obč.zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 703,37 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.