15 C 364/2021-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 12 069 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa žalované], ve výši 11 369 Kč a dále z titulu neuhrazených částek 100 Kč za každou odeslanou upomínku (7x 100 Kč). 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa žalované], a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 4. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 10 061 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 1 308 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 6. Dále žalobkyně požadovala uhradit částku 700 Kč (7x 100 Kč) jako paušálního nákladu spojeného se zasíláním upomínek ke splnění povinnosti, a to částku 100 Kč za každou jednotlivou upomínku, přičemž dlužnou částku ve výši 11 369 Kč upomínala žalobkyně po dobu 1 roku a celkem 7x. 7. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu. 8. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaná své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnila, když neuhradila výše uvedenou vyfakturovanou částku. K úhradě byla žalovaná žalobkyní opakovaně upomínána upomínkami. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu. Pokud jde o žalobou uplatněný nárok na částku 100 Kč za každou odeslanou upomínku celkem 7x, soud žalobě vyhověl jen potud, pokud žalobkyně požadovala úhradu 2 upomínek. Další upomínky soud nepovažuje za účelné. Důsledně tomu soud co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 500 Kč představující 5 upomínek žalobu zamítl. 9. Protože dlužná částka nebyla žalovanou do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 065,50 Kč, přičemž tato částka představuje 91,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,86 % a úspěchu žalované v rozsahu 4,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 069 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.