16 C 334/2020-28 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se domáhala zaplacení ve výroku uvedené dlužné částky s argumentem, že zahraniční obchodní společnost – [příjmení] [příjmení] p.l.c., se sídlem: [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [anonymizováno]“), jakožto původní věřitel žalovaného uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce prostřednictvím elektronického formuláře – žádosti o půjčku – který žalovaný vyplnil a odeslal, přičemž po schválení jeho žádosti mu byla převedena na jím označený bankovní účet zápůjčka ve výši 1 500 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 360 Kč ve lhůtě do [datum], což tento nesplnil. Svou aktivní legitimaci domáhat se zaplacení zápůjčky žalobkyně dovozovala z postupní smlouvy, kterou tato uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] s tím, že postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Tento však částku 1 500 Kč dosud nezaplatil původnímu věřiteli ani žalobkyni jakožto věřiteli stávajícímu. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit úrok z prodlení ve výši, jak je stanovena ve výroku pod bodem I tohoto rozhodnutí. 2.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, platnost smluvního ujednání ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ani výši žalované částky nezpochybňoval. 3.V rámci výzvy vedené ve smyslu ust. § 115a) zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřili účastníci souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání s tím, že vycházel z předložených listinných důkazů. 4.Takto má soud za zjištěné jako nesporné, že právní předchůdkyně žalobkyně – tj. [právnická osoba] – uzavřela s žalovaným dne [datum] pod číslem: [číslo] smlouvu o zápůjčce. K uzavření této smlouvy došlo prostřednictvím elektronického formuláře (žádosti) umístěného na internetových stránkách věřitele respektive formou textové zprávy sms. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami předchůdce žalobkyně, jejich přílohami a též s informacemi v nich uvedenými, v této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil řádně a včas. Žalobkyně tedy prokázala uplatněný nárok v celém rozsahu listinnými důkazy, zejména potvrzením o provedené platbě - převodu částky 1 500 Kč na účet žalovaného dne [datum], jakož i Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] a informacemi v nich uvedenými, s nimiž se žalovaný seznámil a které svým podpisem akceptoval, a dále tzv. předžalobní výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] základě postupní smlouvy ze dne [datum] se žalobkyně stala vlastníkem předmětné pohledávky a věřitelem žalovaného. Z účetní evidence žalobkyně vyplývá, že částku 1 500 Kč žalovaný doposud nezaplatil a že je s její úhradou v prodlení. 5. Na tomto skutkovém základu, který žalovaný nezpochybnil a ani jej žádným důkazem nevyvrátil, bylo v předmětné věci rozhodnuto. 6. V rámci právního posouzení věci vycházel soud z právní úpravy účinné v době uzavření smlouvy o zápůjčce, tzn. zejména ze zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb.“). Na daný případ dopadá ust. § 2390 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., ze kterého shodně s ujednáním ve smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] vyplývá povinnost žalovaného jakožto vydlužitele vrátit žalobkyni jakožto zapůjčiteli poskytnutou peněžitou zápůjčku. Z účetní evidence žalobkyně vyplývá, že tuto povinnost žalovaný doposud v rozsahu částky 1 500 Kč nesplnil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému s poukazem na ujednání ve smlouvě a dále s poukazem na ust. § 2390 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., aby tento částku 1 500 Kč žalobkyni zaplatil včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, a to s poukazem na ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a dále ve spojení s ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. 7.Aktivní legitimaci domáhat se zaplacení uplatněné částky žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], na jejímž základě se tato stala v souladu s ust. § 1879 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. novým věřitelem žalovaného, o čemž tento byl písemně vyrozuměn. 8. Důsledně výše uvedeným skutkovým zjištěním a na základě jejich shora provedeného právního posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě důvodná v celém rozsahu. Uložil proto žalovanému, aby tento uplatněnou částku včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení žalobkyni jakožto stávajícímu věřiteli zaplatil v plné výši. (viz výrok sub. I). 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 zák.č. 99/63 Sb. tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání tzv. předžalobní výzvy k zaplacení a dále při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, za což mu náleží odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm. a), b), c) vyhl.č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném od 1.7.2014, v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014, a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty činící částku 189 Kč Celkem tedy činila odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem dle tohoto propočtu částku 1 089 Kč, takže po připočtení částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek činily náklady řízení na straně žalobkyně celkem částku 1 489 Kč. Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo tedy uloženo, aby tento částku 1 489 Kč žalobkyni na nákladech řízení zaplatil, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II). 10. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.