16 C 349/2020-27 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 4 151 Kč, kterou specifikovala tak, že představuje nezaplacenou smluvní pokutu vyúčtovanou žalovanému k zaplacení daňovým dokladem č.: [číslo] dne [datum] právní předchůdkyní žalobkyně – to je [právnická osoba] - podle ujednání v Účastnické smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne [datum], protože žalovaný nezaplatil řádně a včas úplatu za tzv. služby třetích stran za období od [datum] do [datum] v souhrnné výši 3 001 Kč. Dále se sestává z dlužné úplaty za tzv. služby třetích stran za období od [datum] do [datum] ve výši celkem 3 001 Kč (tj. součet částek 183 Kč plus 742 Kč plus 1 193 Kč plus 883 Kč). Svou aktivní legitimaci domáhat se zaplacení uplatněné částky žalobkyně dovozovala ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s její předchůdkyní dne [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum]. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně žádala zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí. 2.Žalovaný zůstal ve věci samé bez vyjádření. Platnost smluvního ujednání z výše uvedené smlouvy ani výši žalované částky nezpochybnil. 3.V rámci výzvy vedené ve smyslu ust. § 115a) o.s.ř. vyjádřili účastníci souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání s tím, že vycházel z předložených listinných důkazů. 4.Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] – uzavřela s žalovaným dne [datum] pod číslem: [číslo] Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, ve které se žalovanému zavázala poskytovat též tzv. služby třetích stran, o nichž nepřísluší rozhodovat [anonymizována tři slova] podle zák.č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Součástí této smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], které žalovaný podpisem smlouvy schválil. Pro případ nezaplacení úplaty za služby třetích stran včas a řádně se žalovaný přímo ve smlouvě zavázal zaplatit ujednanou smluvní pokutu ve výši 1 150 Kč Žalovaný nezaplatil včas a řádně úplatu za tzv. služby třetích stran za období od [datum] do [datum] v celkové výši 3 001 Kč (viz daňový doklad [číslo] na Kč 183, dále daňový doklad č.: [číslo] na Kč 742, dále daňový doklad č.: [číslo] na Kč 1 193, dále daňový doklad č.: [číslo] na Kč 883). Důsledně tomu byla žalovanému vyúčtována vedle částky 3 001 Kč k zaplacení dále smluvní pokuta ve výši 1 150 Kč, a to daňovým dokladem č.: [číslo] s termínem splatnosti [datum]. Z účetní evidence žalobkyně bylo zjištěno, že částky 3001 Kč a 1 150 Kč žalovaný dosud nezaplatil. Žalobkyně se stala vlastníkem pohledávky v celkové výši 4 151 Kč vedené za žalovaným na základě postupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný byl o změně věřitele vyrozuměn písemné dne [datum]. Měl proto poznatek o aktuální výši pohledávky i o osobě věřitele. Na výzvu žalobkyně k zaplacení pohledávky 4 151 Kč ze dne [datum] však žalovaný neodpověděl a dlužnou částku bez udání důvodu nezaplatil., přestože jednotlivá dílčí vyúčtování bez námitek akceptoval. 5.Tato skutková zjištění žalovaný nezpochybnil a ani je žádným důkazem nevyvrátil. Soud proto na jejich základě ve věci rozhodl. 6.V rámci právního posouzení věci vzal soud v úvahu, že Účastnická smlouva č.: [číslo] je dle svého obsahu spotřebitelskou smlouvou, na kterou dopadá ust. § 1810 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb.“). Dále soud s ohledem na obsah ujednání účastníků v předmětné smlouvě vycházel také z ust. § 1721 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., ze kterého vyplývá, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění a dlužník má povinnost toto právo věřitele splněním uspokojit. V daném případě bylo součástí účastnické smlouvy č.: [číslo] také ujednání o poskytování tzv. služeb třetích stran, za které se žalovaný zavázal platit úplatu na základě daňového dokladu – faktury. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně tak vyúčtovala postupně za období od [datum] do [datum] žalovanému k zaplacení jako úplatu za tzv. služby třetích stran celkem částku 3 001 Kč (viz detailní specifikace uvedená pod bodem 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále bylo součástí této smlouvy také ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 150 Kč pro případ, že žalovaný úplatu za tzv. služby třetích stran nezaplatí včas a řádně. Toto ujednání soud shledal ujednáním platným, které není v rozporu s ust. § 2048 zák.č. 89/2012 Sb., dle kterého lze pro případ porušení smluvní povinnosti dohodnout smluvní pokutu. Žalovaný smluvní pokutu 1 150 Kč, která mu byla vyúčtována k zaplacení daňovým dokladem č.: [číslo], dosud neuhradil, přestože její vyúčtování akceptoval. Důsledně tomu soudu dospěl k závěru, že žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající ze smlouvy č.: [číslo] v rozsahu částky 3 001 Kč jakožto dlužné úplaty za tzv. služby třetích stran a dále v rozsahu částky 1 150 Kč jakožto dohodnuté smluvní pokuty. Uložil proto žalovanému s poukazem na ujednání ve smlouvě č.: [číslo] ve spojení s ust. § 1721 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., aby tento dlužnou úplatu za služby třetích stran ve výši 3 001 Kč žalobkyni zaplatil. Dále žalovanému uložil též s poukazem na ujednání ve smlouvě č.: [číslo] ve spojení s ust. § 2048 zák.č. 89/2012 Sb., aby tento zaplatil žalobkyni též smluvní pokutu ve výši 1 150 Kč, protože žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokázala, že se v duchu ust. § 1879 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. stala vlastníkem pohledávky a stávajícím věřitelem žalovaného. Povinnost žalovaného k zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení pak soud dovodil z ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a dále ve spojení s ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. (viz výrok sub. I). 7.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání žaloby, za což mu náleží mimosmluvní odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm. a),b),c) vyhl.č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb. a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. činící částku 189 Kč Celkem tedy dle tohoto propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku 1 489 Kč (tj. 400 Kč náhrada za soudní poplatek plus 1 089 Kč jako odměna za právní zastoupení advokátem). Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo proto uloženo, aby zaplatil žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II). 8. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.